Zahlavi

Globálně a na 10 dní: české předpovědi sucha pokrývají celou planetu Zemi

30. 12. 2021

Nástroj českých klimatologů z projektu Intersucho umožňuje v reálném čase sledovat intenzitu sucha v globálním měřítku. Navíc dovede předpovědět jeho vývoj pro následujících deset dní. Díky spolupráci badatelů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a provozovatelů meteorologické platformy Windy.com je nově součástí mobilní aplikace a dostupný tak na celém světě.

Nedostatek vody v krajině zasahuje do života mnoha lidí. Především během letních měsíců má dopady na fyzické i psychické zdraví, ekonomiku, zemědělství i na celkové fungování přírody. V některých oblastech jsou proto aktuální informace o intenzitě sucha a jeho předpovědi životně důležité.

Už od roku 2012 mají zájemci možnost najít aktuální data na stránkách Intersucho.cz. Projekt navazuje na dřívější, více jak desetiletý klimatologický výzkum a je výsledkem dlouhodobé mezioborové spolupráce českých a zahraničních institucí.

Dosud byla data i předpovědi z nich vyplývající omezená na českou a slovenskou krajinu, popřípadě střední Evropu. Díky společné snaze vědců a programátorů však nyní modely umožňují v reálném čase předpovídat intenzitu sucha téměř pro celou planetu a to až na deset dní dopředu. Systém globálních předpovědí je součástí interaktivní meteorologické platformy Windy.com.

Velká výzva pro českou klimatologii
Pro badatele byl projekt celosvětového modelu předpovědí nejprve oříškem, brzy však našli cestu, jak ho realizovat. „Když nás kolegové z Windy.com oslovili, nejprve jsme si říkali, že to je nesplnitelný úkol, vhodný spíše pro nějaké globální centrum. Za hodinu už jsme analyzovali naše možnosti a ověřili si, že to spočítat dokážeme,“ vysvětluje původní motivy výzkumníků z projektu Intersucho jeho vedoucí Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Schopností předpovídat sucho v celosvětovém měřítku podle něj projekt konečně dostává svému jménu.

Globální mapa aktuálně zachycující intenzitu sucha, tj. anomálii zásoby vody v půdě ve stupních sucha na celém světě.
Globální mapa aktuálně zachycující intenzitu sucha, tj. anomálii zásoby vody v půdě ve stupních sucha na celém světě.

Miroslava Trnku i jeho kolegy nadchlo, že se výsledky jejich vědecké práce stanou součástí webové a mobilní aplikace, kterou denně používají miliony uživatelů po celém světě. Předpověď sucha založená na modelech českých vědců se tak stala dostupnou pro všechny majitele chytrých zařízení. Těch je v rozvojových ekonomikách a v oblastech, které suchem trpí nejvýrazněji mnohem víc než uživatelů osobních počítačů. Předpovědi se tak dostanou k lidem, kterých se sucho každoročně dotýká nejvíce.

Nový systém kombinuje data z pozemních měření, satelitů a počítačových modelů a ke zpřesnění budou pomáhat také informace od přímých pozorovatelů. Po většinu minulého roku probíhalo testování a vylepšování systému. Schopnosti předpovědí bylo třeba ověřit v extrémních podmínkách, v lokalitách, kde panují zcela proměnlivé projevy počasí a sucha, jako je tomu například v africké poušti a v jihoamerických deštných pralesech. Predikovat sucha na takovýchto místech naší planety je výrazně obtížnější než na našem území.

Globální modely zlepšují i ty lokální
Na platformě Windy je v současnosti je možné najít celosvětové mapy, které zobrazují vlhkost půdy, intenzitu sucha a výskyty anomálií v dlouhodobých měřeních. Od příštího roku již budou data a výsledné předpovědi dostupné také na stránce Intersucho.cz.

Tyto modely se širokým pokrytím jsou důležité i pro detailnější předpovědi sucha na našem vlastním území, protože je zpřesňují a testují ve větším měřítku. „Naše dosavadní zkušenosti s globálním monitoringem ukazují, jak důležité je mít kromě celosvětového i detailní lokální systém. V globálním rozlišení jsou například sucha v Česku zkreslena, ale dávají nám možnost vidět ‚naše‘ sucho v Evropském kontextu,“ vysvětluje oboustranný přínos modelů Milan Fischer z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a zároveň jeden z jejich hlavních autorů.

Přínos nového systému pro sledování lokálního sucha zdůrazňuje také Miroslav Trnka. „Globální monitoring nám nově přináší možnost sledovat dynamiku vývoje každé anomálie i daleko za našimi hranicemi. Navíc model, který používáme na Intersuchu, díky celosvětové aplikaci prošel testováním prakticky ve všech podnebných pásech a prokázal svoji univerzálnost. Díky globálnímu modelu teď můžeme lépe vyhodnotit i česká sucha,“ vysvětluje. Zároveň ale dodává, že síť pro sledování sucha na našem území je mnohem hustší a detailnější. Celosvětový systém totiž pracuje v rozlišení asi 9 km, zatímco v Česku a na Slovensku je to pouze 500 m.

Aktuální stav půdní vlhkosti globálně vyjádřený jako procento nasycení povrchové vrstvy půdy (do 100 cm hloubky).
Aktuální stav půdní vlhkosti globálně vyjádřený jako procento nasycení povrchové vrstvy půdy (do 100 cm hloubky).

Výsledné desetidenní předpovědi jsou jedinečné také svým provázáním s mobilní aplikací: jde o první celosvětově dostupný nekomerční nástroj svého druhu. Informace o suchu jsou pro život v některých oblastech kriticky důležité, ale ani v dnešním propojeném světě nebylo dříve možné data globálně analyzovat a sdílet. Jednotlivé regionální systémy to kvůli svým metodickým odlišnostem doposud nedovolovaly.

To se díky výsledkům práce českých klimatologů nyní mění. „Pokud víme, jde o první systém monitoringu a předpovědi sucha, který je globální, je v denním kroku a obsahuje předpověď,“ vysvětluje Miroslav Trnka. Jako vědecky přínosný však nehodnotí jen výsledek projektu, ale také práci, která k němu vedla. „Zmapovali jsme suché epizody od roku 1981 pro celý svět a analýza těchto výsledků nás bude zaměstnávat v příštích měsících. Jedna z důležitých věcí je totiž analyzovat, jak úspěšné ty naše předpovědi jsou. Nejen kde fungují, ale především kde selhávají a proč,“ uzavírá.

Detailněji jsme se projektu Intersucho věnovali v článku České sucho online. Více o suchu v krajině a jeho výzkumu najdete v článcích:

Sucho
Sucho a co dál
Máme tu sucho?

Sucho bylo také hlavním tématem druhého čísla časopisu A / Věda a výzkum z června 2017.

tit a2_17
2/2017 (verze k listování)
2/2017 (verze ke stažení)

Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce