Co všechno ovlivňují mitochondrie v nádorových onemocněních?

Špičkoví vědci z celého světa se sjeli do Vestce u Prahy, kde sídlí centrum BIOCEV. Na mezinárodní konferenci nazvané Mitochondria, Apoptosis and Cancer 2019 diskutují o nových výsledcích v oblastech buněčné biologie i medicíny, které se týkají role mitochondrií v nádorových onemocněních. Mitochondrie jsou přitom považovány za jakési „buněčné elektrárny“, jejich hlavní funkcí je produkce a uvolňování energie.

Organizátorem a garantem přehlídky, která začala dnes a potrvá do pátku 20. září, je renomovaný vědec Jiří Neužil. Tento vedoucí laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR objevil protirakovinnou látku MitoTam, která se nyní úspěšně testuje na pacientech ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Tvorba a rozvoj nádorů

Mezi hosty budou vědci, kteří ve svém oboru patří k nejlepším na světě. Například Matthew Vander Heiden z Massachusettského technologického institutu v USA zde pronese svoji přednášku na téma metabolické limitace tvorby a progrese nádorů a Mike Murphy z Univerzity v Cambridge bude hovořit o mitochondriálních metabolitech jako signálních molekulách v normální i patologické fyziologii. Antonio Enriquez z Národního centra pro výzkum kardiovaskulárního systému se zase zaměří na roli mitochondriálních respiračních komplexů v kvalitě mitochondrií. Všichni tito vědci budou mít na konferenci tři hlavní přednášky.

Dále na přehlídce vystoupí český parazitolog a biolog Julius Lukeš z jihočeského Biologického centra či Karel Pacák z Národního ústavu zdraví (National Institute of Health) v USA, celkem je v programu na 50 přednášek. Konference je součástí bienálních MAC sympozií, to první se uskutečnilo roku 2009 v Praze.

„Jedná se o velice prestižní mezinárodní akci, která se v Česku koná již 10 let, což je také zohledněno neobyčejně kvalitními řečníky. Předpokládáme, že MAC’19 přinese nové spolupráce a také zvýší mezinárodní povědomí o české vědě i centru BIOCEV,“ říká Petr Solil z centra BIOCEV, které sdružuje vědce z akademického i univerzitního prostředí v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Podílí se na něm šest ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvě fakulty Karlovy univerzity (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta).

Na titulním snímku sídlo BIOCEVu ve Vestci

Připravil: Petr Solil, BIOCEV ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: BIOCEV

Přečtěte si také

• Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
• Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
• Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
• Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
• Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
• Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
• Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk