
Chladné počasí výrazně zpozdilo termíny rašení a kvetení
15. 06. 2021
Letošní dlouhodobě chladné počasí posunulo nástupy tzv. fenologických fází (zkráceně fenofází) ve volné přírodě i na polích. Termíny fenofází monitoruje společný portál Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
a Českého hydrometeorologického ústavu www.fenofaze.cz. V letošním roce zaznamenal zpoždění u bylin, keřů, stromů i ptačích populací a to až o 12 dní oproti dlouhodobému průměru.
Již od počátku roku sumy aktivních teplot (tedy sumy průměrných denních teplot nad teplotní hranicí 5°C) naznačovaly spíše chladnější počasí a pozvolný nástup fenologických fází v předjaří a v časném jaru. Významně podprůměrné teploty naměřené v březnu, dubnu a květnu následně zpomalily termíny většiny sledovaných fenologických fází a to tak výrazně, že na řadě sledovaných lokalit probíhaly fenofáze později až o 12 dní oproti dlouhodobému průměru v letech 1951 – 2021.
Zpoždění v termínech fenofází je patrné ve volné přírodě, kde bylo pozorováno zpoždění u většiny běžně se vyskytujících dřevin (jasany, lípy, břízy, javory, jilmy). Opoždění oproti dlouhodobému průměru se pohybovalo v rozmezí 2 – 12 dní. Stejné termíny fenofází dřevin byly zaznamenány naposledy v 80. letech minulého století. Rovněž keře a byliny (trnky, hlohy, sasanky, plicníky) zahájily kvetení se zpožděním a to o 2 – 9 dní oproti průměru. U keřů a bylin se o tak výjimečné zpoždění nejedná. Fenofáze kvetení keřů nebo bylin se v tuto dobu běžně vyskytovaly i po roce 2000 nebo v 90. letech minulého století. V letošním roce však se zpožděním začalo nejen kvetení ale i olisťování dřevin a přiblížilo se hodnotám v 70. a 80. letech minulého století. U olisťování je ale v letošním roce zpoždění největší od roku 1989 (v tomto období převládaly záporné odchylky).
Také ptačí populace pozorované v lužních lesích jižní Moravy od roku 1951 zareagovaly na chladnější počasí pozdějším kladením vajíček. Konkrétně sýkora koňadra začala klást vajíčka v druhé polovině dubna, při tom v posledních letech s vysokými teplotami bylo kladení zahájeno během první poloviny dubna. V tomto roce bylo také zaznamenáno výjimečné konkurenční chování mezi sýkorou koňadrou a lejskem bělokrkým, kdy opožděné hnízdění sýkory začalo zasahovat do doby, kdy hnízdění probíhá u lejska bělokrkého. Jelikož hnízdění probíhá v budkách, docházelo ke konkurenčnímu boji o hnízdní dutinu.
Na polích je patrný rozdíl oproti loňskému roku zejména u pšenice ozimé, kdy v loňském roce touto dobou probíhala na většině lokalit fáze tzv. metání, která je letos zaznamenávána ve stejný čas zatím jen sporadicky.
Kontakt:
Lenka Bartošová
CzechGlobe
bartolen@gmail.com
Lenka Hájková
Český hydrometeorologický ústav
lenka.hajkova@chmi.cz
Přečtěte si také
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.