Badatelé z Akademie věd ČR opět mezi nejcitovanějšími vědci světa

Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa se letos opět zařadili i vědečtí pracovníci z několika ústavů Akademie věd ČR. Seznam badatelů, jejichž články a další publikace jsou nejčastěji citovány jinými vědci, každoročně zveřejňuje americká společnost Clarivate Analytics, která se zabývá měřením vědecké výkonnosti a poradenstvím v oboru inovací.

Letošní přehled Highly Cited Researchers 2019 obsahuje 6 217 nejčastěji citovaných vědců 60 různých národností z 21 výzkumných oblastí. Vznikl na základě analýzy odborných publikací z let 2008 až 2018 podle jejich globální databáze Web of Science, kterou společnost Clarivate Analytics též provozuje.

Na prestižním seznamu jsou – již poněkolikáté – jména tří dlouholetých vědeckých pracovníků Botanického ústavu AV ČR: Petr Pyšek, Jan Pergl a v roce 2013 zesnulý Vojtěch Jarošík z oddělení ekologie invazí.

Příklad invazního druhu – slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), která pochází ze Severní Ameriky

Petr Pyšek

Botanik, ekolog a invazní biolog založil v roce 2005 v Botanickém ústavu AV ČR oddělení ekologie invazí, které se věnuje problematice nepůvodních, člověkem zavlečených rostlin. Zabývá se globálními makroekologickými zákonitostmi rozšíření nepůvodních druhů, příčinami jejich invazního chování a důsledky biologických invazí, významu stanovišť v invazích rostlin, ale zabývá se také biodiverzitou africké savany. Je autorem stovek odborných článků, několika knih a dlouhodobě patří k nejproduktivnějším a mezinárodně nejcitovanějším českým vědcům. Podílel se i na vypracování systému klasifikace rostlin podle závažnosti jejich ekologického dopadu na invadované ekosystémy – Environmental Impact Classification for Alien Taxa.

Od roku 2014, kdy Web of Science začal seznam zveřejňovat, na něm figuruje Petr Pyšek pokaždé.

Jan Pergl

Druhý nejčastěji citovaný vědec Botanického ústavu, Jan Pergl, se v oddělení ekologie invazí zabývá výzkumem invazních rostlin a jeho propojením s praxí. Spolupracuje například s Ministerstvem životního prostředí, zasedá v panelu Evropské a Středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) a působí jako zástupce ČR ve vědeckém fóru Evropské komise pro invazní druhy.

Vojtěch Jarošík

Patřil k nejvýznamnějším osobnostem současné české ekologie. Opakované zařazení mezi nejcitovanější světové vědce dokládá, že ohlas na jeho práci zůstává stále vysoký i šest let po jeho smrti. V Botanickém ústavu v oddělení ekologie invazí působil od jeho založení, byl významným odborníkem na analýzu dat a zabýval se vlivem fyziologie hmyzu na invazní chování.

Petr Baldrian

V letošním přehledu procenta nejcitovanějších vědců světa najdeme rovněž významného odborníka v oblasti ekologie a fyziologie půdních hub a bakterií, Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Zabývá se ekologií, fyziologií a biochemií mikroorganismů v jejich přirozeném prostředí se zvláštním zřetelem na prostředí půdy, rostlinného opadu a rozkládajícího se dřeva. Podílel se na vývoji a aplikaci metod pro studium těchto mikroorganismů a jejich společenstev. Velkou pozornost věnuje zejména jejich podílu na přeměně organických látek a jejich vztahům s dalšími organismy, ale též biotechnologickým aplikacím. Mikroorganismy, které studuje, jsou totiž potenciálními zdroji biotechnologicky významných enzymů či sekundárních metabolitů.

Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Ondřej Novák

Dalším českým odborníkem, kterému se podařilo – již podruhé dostat mezi elitu nejcitovanějších vědců, je Ondřej Novák z laboratoře růstových regulátorů Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Se svým týmem úspěšně vyvíjí metody, které dokážou v miniaturních vzorcích rostlinného pletiva měřit koncentrace desítek hormonů a jim příbuzných sloučenin, a to velmi rychle, přesně a s vysokou citlivostí.Rostlinné hormony regulují celou řadu důležitých fyziologických pochodů, včetně odolnosti plodin vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, chorobám a škůdcům. Proto mají rychlé, spolehlivé a efektivní postupy pro jejich stanovení velký vědecký i praktický význam.

Připravila Jana Olivová, Divize vnějších vztahů AV ČR, ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR a Ústavem Experimentální botaniky AV ČR.
Foto: Shutterstock (titulní), Jan Pergl, Pavlína Jáchimová

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe