
Ceny AV ČR si převzali Julius Lukeš, Vladimír Wagner, Martin Franc a další
06. 06. 2022
Záhadný svět mořských hlubin, odlišný pohled na československé dějiny, invazní rostlinné druhy, obezita a transport vody v rostlinách – autoři výzkumů v těchto oblastech si v pátek 3. června 2022 převzali z rukou předsedkyně Evy Zažímalové ceny AV ČR za mimořádné výsledky. Předávání se uskutečnilo ve slavnostní atmosféře setkání zaměstnanců Akademie věd na Veletrhu vědy.
Ceny se udílely ve třech kategoriích: mimořádné vědecké výsledky, pro vědce do 35 let a za propagaci a popularizaci výzkumu. „Chceme ocenit excelentní vědecké výsledky, které posouvají českou vědu na světovou úroveň. Jsou i poděkováním pro popularizátory, kteří přibližují vědu a její význam široké veřejnosti,“ uvedla při ceremoniálu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Udílení moderoval v páteční podvečer v Keplerově sále výstaviště PVA EXPO Praha Daniel Stach z České televize.
Cena AV ČR za mimořádné výsledky
„Jako první si cenu přichází převzít Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR, a to ve svých oblíbených šortkách a žlutém tričku, v outfitu, který nosí do práce i do opery,“ žertoval Daniel Stach při uvádění prvního oceněného vědce. Tým parazitologa Julia Lukeše se věnuje dosud prakticky neznámému světu mikroorganismů v hlubinách oceánů.

Parazitolog Julius Lukeš přebírá Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Druhým oceněným výzkumem je publikace Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20 století, na jejímž vzniku se podílela téměř třicítka vědců a vědkyň mimo jiné z Historického ústavu AV ČR, ČVUT, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzity Hradec Králové, Univerzity Karlovy a dalších institucí.
O něco skromnější sestavu tvořil kolektiv autorů třetího oceněného projektu – svazku Dějiny Československé akademie věd I. (1952–1962). Za prvním dílem z plánovaných čtyř stojí 16 vědců z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Filosofického ústavu AV ČR, Historického ústavu Slovenské akademie věd a Univerzity Karlovy.

Cenu za práci na knize Dějiny Československé akademie věd I. (1952–1962) převzal Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Cena AV ČR pro vědecké pracovníky do 35 let
V kategorii mladých vědeckých pracovníků uspěli dva lidé z Fyziologického ústavu AV ČR: Jana Brejchová se zabývá úlohou membránového cholesterolu, Petr Zouhar pak výzkumem o metabolismu a sekreční funkci tukové tkáně. Dalším oceněným vědcem v této kategorii je Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, jenž se zaměřuje na transport vody v rostlinách.
Cena za popularizaci výzkumu
Popularizace se stává nedílnou součástí výzkumu. A umět seznamovat veřejnost s vědeckými výsledky není snadné. Rozhodně se to daří Vladimíru Wagnerovi z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který se popularizaci věnuje dlouhodobě. Vystupuje často v médiích i ve školách a dovede o poměrně složitých tématech informovat srozumitelným jazykem.

Cenu za popularizaci si odnesl Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
O svém oboru velmi dobře mluví také Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR. Právě díky němu se veřejnost dozvídá o problematice rostlinných invazí v České republice. Zabývá se dopady nepůvodních druhů na životní prostředí i ekonomiku a řadí se na seznam nejcitovanějších vědců světa.
Cenu za popularizaci si pak osobně z rukou předsedkyně Evy Zažímalové převzal Milan Dufek, díky kterému se každý rok koná čím dál oblíbenější Evropský festival filosofie. Cílem akce je navrátit filozofii, literaturu a vědu z čistě akademického prostředí do veřejného prostoru.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Jak uspět v programech, které podporují výzkum? Postupovat společně
- Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům
- Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
- JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Spojení zkušeností obyvatel s vědeckými daty rozšiřuje poznání o tepelné zátěži
- Eva Zažímalová převzala v Černínském paláci medaili Za zásluhy o diplomacii
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.