
Biodiverzita africké savany zachycená objektivem fotopastí
06. 09. 2021
V září a říjnu mají návštěvníci Průhonického parku jedinečnou příležitost spatřit výstavu Botanického ústavu AV ČR „Africká savana objektivem fotopastí“. Fotografie, které zachycují život zvířat v Krugerově národním parku, jsou doplněny informacemi o aktuálním výzkumu biodiverzity africké savany. Výstava je k vidění v průhonickém zámku v Galerii Natura.
Skupina vědců Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK dlouhodobě zkoumá biodiverzitu jihoafrické savany, aby zjistila, zda jsou v savaně oblasti s vyšší biodiverzitou, kde se nacházejí a čím to je, že jsou některá místa druhově pestřejší. Na výzkumných lokalitách se snaží zjistit, jaký vliv na výskyt druhů má typ prostředí, vlastnosti půd, četnost srážek, požárů, teplota či intenzita spásání velkými býložravci, především slony. Kromě vnějších faktorů je zajímá také, jak se navzájem ovlivňují jednotlivé skupiny zvířat a rostlin.
„Na 60 výzkumných plochách v Krugerově národním parku shromažďujeme za poslední 3 roky data o vegetaci, savcích, ptácích, nočních motýlech a netopýrech. V rámci výzkumu jsme instalovali fotopasti, které za toto období pořídily téměř osm milionů fotografií. Pro výstavu jsem vybrala jen některé, ty nejzdařilejší, které zachycují typické obyvatele savany. V mnoha případech vypadají, že pro focení vyloženě pózují,“ říká autorka výstavy a členka výzkumného týmu Klára Pyšková a dodává: „Návštěvníkům chceme nejen přiblížit pestrý život africké savany a představit náš projekt, ale také navodit pocit, jaký zažívá vědec v této jedinečné lokalitě.“
Kruger je nejstarší africký národní park s rozlohou 19 623 km2, ve kterém se nachází typická flóra a fauna savany. Vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zde v roce 2018 v rámci projektu MOSAIK založili výzkumné plochy, na nichž získávají data o druhové rozmanitosti. Výzkum probíhá za finanční podpory Grantové agentury ČR (grant č. 18-18495S).
Výstavu je možné navštívit v září a říjnu v Galerii Natura. Otevřena je v otevírací době Průhonického parku, vstup je v ceně vstupenky do parku.
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.