Astrofotografií března je snímek hvězdokupy Plejády
16. 04. 2019
Kuřátka, Slepice, Sedm sester či Plejády. Těmito barvitými jmény naši předkové obdařili hvězdokupu s astronomickým označením M 45, která nyní přinesla fotografovi Pavlovi Uhrinovi vítězství v březnovém kole pravidelné soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností.
Něžným názvem „Kuřátka“ prý tuto mladou, 440 světelných let vzdálenou hvězdokupu v souhvězdí Býka označovali i bojovní Vikingové. Naši slovanští předkové si její jarní pozorování nad západním obzorem dávali do spojitosti s jarní obnovou přírody. Oproti tomu Keltové a další národy doby bronzové si ji nejspíš spojovali s utrpením a smrtí, v té době totiž Plejády vycházely nad obzor počátkem listopadu mezi podzimní rovnodenností a slunovratem, kteréžto dny se i v novověku slaví jako svátek zesnulých.
Pouhým okem lze v hvězdokupě rozeznat pět až sedm hvězd, pod průzračnou oblohou daleko od světelného znečištění třeba i dvanáct. Ve skutečnosti se jich v Plejádách nachází několik set, z velké většiny pozorovatelných pouze velkými dalekohledy. Jejich stáří se odhaduje na 115 milionů let. Modravý nádech mlhoviny na fotografiích je způsoben zejména namodralým rozptylem světla hvězd na prachových částicích v mlhovině, která hvězdy obklopuje.
Autor: Pavel Uhrin
Název: M 45
Místo: Čeperka
Datum: 27. února 2019
Snímač: Canon 1000D
Optika: GSO 250/1000, RCC KOMA KOREKTOR 2”
Montáž: EQ6 Pro
Popis: KStars, INDI, EKOS EQ6 pro Optolong UHC.17 x 300 s
Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Marcela Bělíka a Pavla Suchana, Česká astronomická společnost
Foto: Pavel Uhrin
Přečtěte si také
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.