Zahlavi

Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR

05. 09. 2024

Už od roku 1993 provádí Akademie věd ČR pravidelné interní hodnocení své vědecké činnosti, které neustále zdokonaluje a rozvíjí. I proto se v roce 2022 přidala ke stovkám organizací, jež podepsaly smlouvu o reformě hodnocení výzkumu. Přislíbila tím, že do něj promítne závazky, které nyní popsala ve svém Akčním plánu. Ten najde uplatnění při hodnocení 54 pracovišť a více než 400 týmů za období 2020–2024.

Akademie věd ČR podepsala smlouvu Agreement on Reforming Research Assessment (ARRA) v listopadu 2022. Přidala se tak ke koalici signatářů Coalition for Advancing Research Assessment (CoARA). S mnoha závazky, které tím do roku 2027 přislíbila plnit, AV ČR již řadu let souzní, budou proto dalším přínosným impulsem pro rozvoj systému hodnocení pracovišť AV ČR.  

Z desatera povinností jsou čtyři klíčové (tzv. core): 1) uznávat rozmanitost příspěvků, které výzkumná činnost produkuje a jimiž naplňuje potřeby společnosti; 2) zakládat hodnocení na kvalitativních měřítkách, v nichž ústřední roli hraje informované peer review; 3) opustit nevhodné používání publikačních metrik v hodnocení; 4) nevyužívat mezinárodní žebříčky pro hodnocení organizací.

Akční plán podpoří kvalitní vědu
„Pravidelné hodnocení výzkumu je důležité. Pracovištím Akademie věd a jejich týmům se snažíme zprostředkovat kvalitní a nezávislou zpětnou vazbu. Nechceme, aby naši vědci a vědkyně měli pocit, že jejich kvalitní práci kvalitně nezhodnotíme,“ uvedl Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci.

Akční plán podrobně charakterizuje jednotlivé aktivity, které povedou k naplnění závazků ARRA, ale také identifikuje cíle, které budou mít potenciálně největší dopad na další rozvoj kvality hodnocení. Dokument navíc popisuje specifické výzvy pro prostředí Akademie věd ČR, jež je třeba při reformě zohlednit: od legislativního rámce a národní metodiky hodnocení přes různorodost pracovišť a vědeckých týmů včetně interdisciplinárního výzkumu až po zvyšování kvality výzkumu, mezinárodní konkurenceschopnosti a kultivaci prostředí v souladu s dlouhodobými prioritami instituce. Věnuje se také hledání rovnováhy mezi přínosy a náklady na hodnocení.

Akční plán a dopad implementovaných aktivit se posoudí při pravidelné reflexi hodnocení AV ČR po jeho ukončení.

Přečtěte si také:

Akademie věd ČR se připojila ke koalici pro reformu hodnocení výzkumu

Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce