
Zemřel Pavel Jungwirth, významný fyzikální chemik a osobnost české vědy
27. 07. 2026
Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul Pavel Jungwirth, výrazná osobnost světové chemie, mezinárodně uznávaný vědec, vynikající pedagog a popularizátor vědy. Dlouholetý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a bývalý předseda Učené společnosti ČR odešel ve věku 60 let.
Pavel Jungwirth se narodil 20. května 1966 v Praze v rodině známého fyzika Karla Jungwirtha. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, doktorské studium absolvoval v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR pod vedením Rudolfa Zahradníka, který ho řadil ke svým nejlepším žákům. Po získání doktorátu působil na řadě prestižních zahraničních pracovišť, například na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Kalifornské univerzitě v Irvine nebo na Tamperské univerzitě.
Změnil pohled na molekulární svět
Ve svém výzkumném týmu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se Pavel Jungwirth věnoval studiu chování iontů, molekul vody a biomolekul v kapalném prostředí. Přestože šlo o otázky základního výzkumu, odpovědi na ně mají zásadní přesah do biologie, medicíny, chemického průmyslu i vývoje nových léčiv.
Se svým týmem využíval pokročilé molekulové simulace na superpočítačích, které umožňují sledovat děje na úrovni jednotlivých atomů. Výsledky jeho práce se týkaly tak různorodých jevů, jako jsou vznik světelného smogu nad velkoměsty, mechanismus fungování lidského sluchu nebo způsob, jakým malé molekuly procházejí biologickými membránami.

Pavel Jungwirth dlouhodobě působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Často si kladl zdánlivě jednoduché či banální otázky – proč vybuchuje sodík při kontaktu s vodou, proč je těžká voda sladká nebo co se děje při přechodu látky do kovového stavu. Odpovědi na ně vedly k hlubokému pochopení klíčových fyzikálně-chemických pochodů v přírodě a v roce 2021 vyústily mimo jiné v unikátní přípravu tzv. „kovové vody“.
Mimořádný pedagog i bojovník proti dezinformacím
Pavel Jungwirth byl autorem stovek vědeckých publikací a držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění, mezi něž patří Cena Royal Society of Chemistry, Humboldtova cena nebo Cena Nadace Neuron. V letošním roce byl zvolen zahraničním členem Mohučské Akademie věd a umění a v letech 2020 až 2022 předsedal Učené společnosti ČR.
Vedle vědecké práce byl také mimořádně oblíbeným učitelem, mentorem a aktivním popularizátorem vědy. Pravidelně vystupoval v médiích, kde poukazoval na význam vědeckého poznání pro rozhodování společnosti a důrazně, přitom však s nadhledem a vtipem, vystupoval proti pseudovědě a dezinformacím.
„S Pavlem Jungwirthem ztrácí česká věda nejtalentovanějšího chemika své generace, výjimečného vědce, učitele a inspirátora, jeho rodina ztrácí skvělého otce a dědečka a my všichni nenahraditelného přítele a kolegu,“ reagoval ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek k události uvedl: „Odešla mimořádná osobnost, která bezesporu bude chybět Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, ale i celé české vědě."
Připomeňte si: s Pavlem Jungwirthem jsme natočili podcast, rozhovor s ním vyšel také v časopise A / Magazín. Zhlédnout můžete také video Od nekovu ke kovu.
Text: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy ÚOCHB AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd vyznamenala Neila Bermela a Marka Nekulu medailí Josefa Dobrovského
- Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
- Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.