
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
18. 06. 2026
„Měníme název, ne ambice,“ zní motto změny, kterou prochází Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Od 1. července 2026 totiž ponese nové jméno: Heyrovského ústav Akademie věd České republiky, v angličtině Heyrovský Institute of the CAS. Úprava názvu má přinést mimo jiné snazší identifikaci pracoviště.
„Ke zkrácení názvu přistupujeme s respektem k tradici, na kterou navazujeme. Jméno a odkaz Jaroslava Heyrovského tak zůstávají přirozenou součástí naší identity,“ uvádí ke změně jména svého domovského pracoviště Patrik Španěl, člen Akademické rady AV ČR.
Zachování a vyzdvihnutí jména objevitele polarografie a nositele Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 je klíčové i podle ředitele pracoviště Martina Hofa: „Název jsme zkrátili z několika důvodů. Jednak byl moc dlouhý, jednak z výzkumných ústavů jsme jediný, který jméno Jaroslava Heyrovského nese. Měli bychom ho zdůrazňovat,“ vysvětluje a dodává, že nobelistovo jméno má pro pracoviště také symbolický rozměr: „Daří se nám například získávat mladé vědce, na což kladl Heyrovský velký důraz.“
Proces přejmenování pracoviště trval více než rok. Změnou názvu vše ale zdaleka nekončí. Dotýká se totiž právních, administrativních, komunikačních i praktických oblastí fungování instituce – od oficiálních dokumentů přes vizuální identitu až po komunikaci s partnery a veřejností.
Patrik Španěl uzavírá, že nový název však lépe odpovídá tomu, jak se o ústavu běžně mluví doma i v zahraničí. Usnadní se tak jeho identifikace v komunikaci s odborníky i veřejností. „Věříme, že změna přinese pozitivní odezvu: srozumitelnější název – snadno použitelný v mluvené řeči – i jednotnější identitu. Naše směřování, otevřenost ke spolupráci ani ambice dělat špičkovou vědu se nemění.“
Text: Miroslava Macháčková, Heyrovského ústav AV ČR; Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
- Akademie věd otevírá jedinečnou laboratoř tomografie s atomární sondou
- Nová publikace vypráví o osudech pražské vily Lanna a jejích obyvatelích
- Štatl se valí do Prahy, brněnská pracoviště AV ČR se připravují na Veletrh vědy
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.