
Akademie věd ČR blahopřála prvnímu předsedovi k 90. narozeninám
31. 10. 2018
První předseda české Akademie věd Rudolf Zahradník v říjnu oslavil významné životní jubileum. Tomuto uznávanému fyzikálnímu chemikovi, který se narodil v prvorepublikové Bratislavě, gratulovalo 31. října na slavnostní ceremonii v dejvické vile Lanna vedení Akademie věd. Byla tam i řada jeho kolegů z Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského, kde Zahradník působil od začátku 60. let a později tam vedl oceňovanou skupinu.
K chemii ho v dětství přivedly časopisecké návody na neviditelný inkoust a výbušné kuličky, na prahu puberty už měl doma svou malou laboratoř a později svými objevy zásadně ovlivnil podobu kvantové chemie v Česku.
Profesorovi Zahradníkovi (na snímku s manželkou Milenou) přišli k 90. narozeninám do vily Lanna pogratulovat význační představitelé Akademie věd (zleva): předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar, bývalí předsedové AV ČR Václav Pačes a Jiří Drahoš, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, bývalá předsedkyně AV ČR Helena Illnerová s manželem Michalem Illnerem
„Dnes čistá fyzika, čistá chemie nebo botanika neexistuje. Samozřejmě někde bude jedno dominovat nad druhým, ale jinak jsou to integrované přírodní vědy. Samotné disciplíny nemají šanci. A myslím, že integrace bude postupovat. Bylo by nádherné, kdybychom měli jednotnou přírodovědu,“ uvedl letos Zahradník v bilančním rozhovoru pro MF Dnes.
Rudolfovi Zahradníkovi v Praze minulý týden pogratulovala i německá kancléřka Angela Merkelová (na snímku je i Zahradníkova manželka, dcera a vnuk)
Profesorovi Zahradníkovi osobně popřála minulý týden i německá kancléřka Angela Merkelová se svým manželem a vědcem Joachimem Sauerem, oba s ním totiž vědecky spolupracovali. Merkelová u Zahradníka studovala na sklonku 70. let a považuje jej za svého mentora. Mají i společné publikace, týkající se například výpočtu solvatačních energií. I při svých pozdějších návštěvách Prahy ráda docházela do holešovického bytu manželů Zahradníkových, kde se zúčastňovala politických i vědeckých diskusí. Zahradník na Merkelovou vzpomíná jako na pilnou a nadanou studentku, která se od té doby vůbec nezměnila.
Na titulním obrázku předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a Rudolf a Milena Zahradníkovi během slavnostní ceremonie ve vile Lanna
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Archiv rodiny Zahradníkových a Zdeněk Rerych
Přečtěte si také
- S Tomášem Etrychem o polymerech, které umí chirurgům zobrazit zhoubný nádor
- V nanosvětě je zlato modré i rudé, říká Vladimíra Petráková
- Tajemství termitů: dlouhověkost a po miliony let fungující řád
- Plasty by se mohly vyrábět z oxidu uhličitého získaného z atmosféry, říká chemik
- Čeští vědci spolupracují na vývoji ekologických a levných solárních článků
- Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce
- Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.