AUDIO: Dobrodružná věda na Lipně a candátí krize
08. 12. 2020
V podcastu Věda na dosah jsme se vydali na rozbouřenou lipenskou přehradu na výzkumný lov ryb. Zeptali jsme se, proč dramaticky ubývá candátů a jak se mění život v českých vodních nádržích. Vyzkoušeli jsme si také na vlastní kůži, jak se ryba správně vědecky zpracovává, měří, váží a určuje. Naší průvodkyní na lodi i v následném zázemí byla nadšená badatelka a milovnice ryb Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.
Bioložka Marie Prchalová je na vodě jako doma.
Podcasty Věda na dosah je možné si poslechnout na různých platformách, například na hostitelském webu Anchor.
S Václavem Cílkem z Geologického ústavu AV ČR o dynamické proměně české krajiny, o epidemiích a krizích minulosti i o dospívání v Tanzanii.
S Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR si povídáme o mizející tmě, hvězdárně v Ondřejově a rizicích umělých družic.
O strategiích hraboše lesního neboli norníka rudého pro přežití doby ledové vypráví Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově.
Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích, nás provedl pohnutými poválečnými dějinami obce Postoloprty na Lounsku. Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí?
Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? O výzkumu bouřky s námi hovořila Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Podcasty Akademie věd ČR jsou k dispozici na Anchor, Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts, Soundcloud ad.
Připravili: Leona Matušková a Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR a archiv Marie Prchalové
Přečtěte si také
- Světelné znečištění škodí přírodě i lidskému zdraví. Pomůže nová norma?
- Populace rysů na Šumavě je ohrožena. Mají šelmy naději na přežití?
- Porozumět vnitrobuněčné komunikaci je klíčové, říká molekulární bioložka
- ERC grant ve výši 2 milionů eur získal jediný Čech. Podpoří výzkum biodiverzity
- Čeští vědci rozluštili unikátní „chybnou“ DNA dosud neznámého parazita
- Z české zemědělské krajiny mizí vlaštovky i sýčci, škodí jim modernizace farem
- Patentovaná látka českých vědců zajistí vyšší výnosy zemědělských plodin
- Z vody na souš: evoluci rostlin pomohlo uspořádání vodivých pletiv
- Kolik je na světě mravenců? Odborníci propočítali a zpřesnili své odhady
- Pořádkumilovné, věrné i promiskuitní. Co víme o jedinečném životě vlaštovek?
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.