Zahlavi

Zemřel Vladimír Vavřínek, mezinárodně uznávaný byzantolog

16. 08. 2024

Dne 14. srpna 2024 zemřel Vladimír Vavřínek (1930–2024), dlouholetý pracovník a zároveň i bývalý ředitel Slovanského ústavu AV ČR, mezinárodně uznávaný byzantolog a významný odborník na cyrilometodějské období.

Vladimír Vavřínek se narodil 5. srpna 1930 v Hradci Králové. Na pražské filozofické fakultě vystudoval obory historie a klasická filologie a následně pokračoval ve vědecké aspirantuře v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1970–1994 byl Vladimír Vavřínek vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kam byla po reorganizaci v roce 1963 převedena byzantologická sekce Slovanského ústavu.

Ve své odborné činnosti se Vladimír Vavřínek zaměřoval především na byzantsko-slovanské vztahy a zejména pak na dějiny Velké Moravy a význam cyrilometodějské misie. Důležité jsou také zásluhy Vladimíra Vavřínka o časopis Byzantinoslavica, jehož vedoucím redaktorem byl v letech 1990–2000, přičemž v redakci časopisu působil již od roku 1970.

Po roce 1989 se stal Vladimír Vavřínek klíčovou postavou v procesu obnovování samostatného Slovanského ústavu, který především díky jeho zásluhám získal právní subjektivitu k 1. lednu 1998. Vladimír Vavřínek poté vykonával funkci ředitele v letech 1998–2007.


Vladimír Vavřínek

Za svou odbornou činnost obdržel Vladimír Vavřínek mnohá tuzemská i mezinárodní ocenění, z nichž můžeme jmenovat oborovou medaili Josefa Dobrovského, udělenou předsedou AV ČR (2006), či udělení akademické hodnosti doctor honoris causa univerzitou v Šumenu za vědecký přínos k cyrilometodějským studiím (2011).

I po svém oficiálním odchodu na odpočinek v roce 2007 se jako emeritní vědecký pracovník nadále věnoval badatelské činnosti, jejímž vyvrcholením je monografie Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem, která vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2013 a která se o deset let později dočkala i druhého, opraveného a doplněného vydání.

Český rozhlas Vltava natočil s Vladimírem Vavřínkem v roce 2020 u příležitosti jeho 90. narozenin rozhlasové vzpomínání, ve kterém líčí své badatelské osudy a které jsou důležitým svědectvím vědecké činnosti během složitého období českých dějin.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Slovanského ústavu AV ČR
Foto: Archiv Slovanského ústavu AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce