Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
23. 06. 2026
Na Akademickém multižánrovém hudebním festivalu A-Fest se už od roku 2015 ukazuje, že na pořekadle o hudebním nadání, které Čechům koluje v krvi, něco bude. Letošní ročník hostil 20. června 2026 jako už tradičně pražský Archeologický ústav AV ČR.
Vědci, vědkyně i další zaměstnanci Akademie věd ČR se návštěvníkům představili v netradičních rolích. Podpořit je přišli kolegové a rodinní příslušníci i kolemjdoucí, které přilákaly tóny linoucí se ze zahrady kousek od stanice metra Malostranská.
Celkem osmnáct hudebních uskupení ovládlo dvě scény – venkovní podium a komornější vnitřní prostor knihovny. Návštěvníci si tak mohli vychutnat pestrou mozaiku žánrů.
A-Fest si užili velcí i malí fanoušci hudby.
„Myšlenka A-Festu vznikla jako spontánní nápad při projednávání akcí souvisejících s oslavami 125. výročí založení Akademie věd,“ vzpomíná iniciátor festivalu Josef Lazar z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a zároveň člen kapely Lodníci na první ročník (více také v AB / Akademický bulletin). „Zároveň se festival pokouší o reminiscenci původního ducha Akademie věd, jež v prvopočátcích zahrnovala nejen vědu, ale také umění. Vždyť jedním z prvních předsedů Akademie věd byl hudební skladatel,“ dodává.
Na tradici pražského A-Festu navázal brněnský B-Fest. Hudební potenciál moravských pracovišť Akademie věd ČR se zde odhaluje v různorodých žánrech. Letos se uskuteční 22. října.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jaroslav Tománek, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.