Zahlavi

Zemřel Pavel Jungwirth, významný fyzikální chemik a osobnost české vědy

27. 07. 2026

Ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul Pavel Jungwirth, výrazná osobnost světové chemie, mezinárodně uznávaný vědec, vynikající pedagog a popularizátor vědy. Dlouholetý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a bývalý předseda Učené společnosti ČR odešel ve věku 60 let.

Pavel Jungwirth se narodil 20. května 1966 v Praze v rodině známého fyzika Karla Jungwirtha. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, doktorské studium absolvoval v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR pod vedením Rudolfa Zahradníka, který ho řadil ke svým nejlepším žákům. Po získání doktorátu působil na řadě prestižních zahraničních pracovišť, například na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, Kalifornské univerzitě v Irvine nebo na Tamperské univerzitě.

Změnil pohled na molekulární svět
Ve svém výzkumném týmu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se Pavel Jungwirth věnoval studiu chování iontů, molekul vody a biomolekul v kapalném prostředí. Přestože šlo o otázky základního výzkumu, odpovědi na ně mají zásadní přesah do biologie, medicíny, chemického průmyslu i vývoje nových léčiv.

Se svým týmem využíval pokročilé molekulové simulace na superpočítačích, které umožňují sledovat děje na úrovni jednotlivých atomů. Výsledky jeho práce se týkaly tak různorodých jevů, jako jsou vznik světelného smogu nad velkoměsty, mechanismus fungování lidského sluchu nebo způsob, jakým malé molekuly procházejí biologickými membránami.

Pavel Jungwirth
Pavel Jungwirth dlouhodobě působil na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Často si kladl zdánlivě jednoduché či banální otázky – proč vybuchuje sodík při kontaktu s vodou, proč je těžká voda sladká nebo co se děje při přechodu látky do kovového stavu. Odpovědi na ně vedly k hlubokému pochopení klíčových fyzikálně-chemických pochodů v přírodě a v roce 2021 vyústily mimo jiné v unikátní přípravu tzv. „kovové vody“.

Mimořádný pedagog i bojovník proti dezinformacím
Pavel Jungwirth byl autorem stovek vědeckých publikací a držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění, mezi něž patří Cena Royal Society of Chemistry, Humboldtova cena nebo Cena Nadace Neuron. V letošním roce byl zvolen zahraničním členem Mohučské Akademie věd a umění a v letech 2020 až 2022 předsedal Učené společnosti ČR.

Vedle vědecké práce byl také mimořádně oblíbeným učitelem, mentorem a aktivním popularizátorem vědy. Pravidelně vystupoval v médiích, kde poukazoval na význam vědeckého poznání pro rozhodování společnosti a důrazně, přitom však s nadhledem a vtipem, vystupoval proti pseudovědě a dezinformacím.

„S Pavlem Jungwirthem ztrácí česká věda nejtalentovanějšího chemika své generace, výjimečného vědce, učitele a inspirátora, jeho rodina ztrácí skvělého otce a dědečka a my všichni nenahraditelného přítele a kolegu,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.

Připomeňte si: S Pavlem Jungwirthem jsme natočili podcast, rozhovor s ním vyšel také v časopise A / Magazín. Zhlédnout můžete také video Od nekovu ke kovu.

Text: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy ÚOCHB AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce