Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
18. 06. 2026
„Měníme název, ne ambice,“ zní motto změny, kterou prochází Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Od 1. července 2026 totiž ponese nové jméno: Heyrovského ústav Akademie věd České republiky, v angličtině Heyrovský Institute of the CAS. Úprava názvu má přinést mimo jiné snazší identifikaci pracoviště.
„Ke zkrácení názvu přistupujeme s respektem k tradici, na kterou navazujeme. Jméno a odkaz Jaroslava Heyrovského tak zůstávají přirozenou součástí naší identity,“ uvádí ke změně jména svého domovského pracoviště Patrik Španěl, člen Akademické rady AV ČR.
Zachování a vyzdvihnutí jména objevitele polarografie a nositele Nobelovy ceny za chemii z roku 1959 je klíčové i podle ředitele pracoviště Martina Hofa: „Název jsme zkrátili z několika důvodů. Jednak byl moc dlouhý, jednak z výzkumných ústavů jsme jediný, který jméno Jaroslava Heyrovského nese. Měli bychom ho zdůrazňovat,“ vysvětluje a dodává, že nobelistovo jméno má pro pracoviště také symbolický rozměr: „Daří se nám například získávat mladé vědce, na což kladl Heyrovský velký důraz.“
Proces přejmenování pracoviště trval více než rok. Změnou názvu vše ale zdaleka nekončí. Dotýká se totiž právních, administrativních, komunikačních i praktických oblastí fungování instituce – od oficiálních dokumentů přes vizuální identitu až po komunikaci s partnery a veřejností.
Patrik Španěl uzavírá, že nový název však lépe odpovídá tomu, jak se o ústavu běžně mluví doma i v zahraničí. Usnadní se tak jeho identifikace v komunikaci s odborníky i veřejností. „Věříme, že změna přinese pozitivní odezvu: srozumitelnější název – snadno použitelný v mluvené řeči – i jednotnější identitu. Naše směřování, otevřenost ke spolupráci ani ambice dělat špičkovou vědu se nemění.“
Text: Miroslava Macháčková, Heyrovského ústav AV ČR; Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
- Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
- Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
- Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
- V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
- Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
- Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga
- Akademie věd přináší krajům a regionům nové poznatky i praktická řešení
- Jsem opatrný optimista, říká k AI ekonom a nobelista Philippe Aghion
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.