Zahlavi

Význam vědy pro byznys: Češi a Američané jednali o aplikovaném výzkumu

10. 04. 2019

Vědecká a podnikatelská spolupráce mezi USA a ČR v posledních deseti letech stále roste, dokonce již dala vzniknout několika desítkám inovativních technologií. Další prohloubení těchto aktivit, to znamená propojení zainteresovaných stran v oblastech základního i aplikovaného výzkumu, investic a průmyslu, bylo hlavním cílem konference „Česko-americký den aplikovaných věd“ s podtitulem „Vědecký výzkum jako katalyzátor pro vznik byznysu“. V pražském Americkém centru ji 10. dubna uspořádalo velvyslanectví USA společně s „biotechnologickým inkubátorem“ i&i Prague, spadajícím pod Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

Na konferenci s hojnou účastí vystoupili americký velvyslanec v České republice Stephen King či předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, kteří zdůraznili nutnost inovací pro byznys i vzájemnou výhodnost propojení vědy a podnikové sféry. Prezentace dalších přednášejících, jmenovitě ředitele IOCB Tech v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Martina Fuska či vedoucího Katedry počítačů na FEL ČVUT Michala Pěchoučka, pak potenciál obchodních a rozvojových příležitostí ilustrovaly ukázkami ekonomicky úspěšných bilaterálních či interdisciplinárních projektů.

Věda jako katalyzátor byznysu

„Navzdory tomu, že kvalita českého výzkumu významně roste, je transfer technologií vznikajících z vědeckých výsledků spíše nedostatečný. Náš inkubátor pomáhá vědcům využít komerční potenciál svých vynálezů, například zřídit spin-off společnost anebo najít mezinárodní společnost, která odkoupí práva na duševní vlastnictví,“ vysvětlil generální ředitel i&i Prague Jaromír Zahrádka a dodal: „Další angažovanost amerických akademických institucí, investorů a firem by mohla mít pro Českou republiku výrazný podpůrný efekt, což by mělo za následek vývoj dalších úspěšných příběhů, jako je společnost Dracen Pharmaceuticals, v současné době vyvíjející lék proti rakovině založený na vynálezu, který vyvinul ÚOCHB AV ČR ve spolupráci s přední americkou institucí Johns Hopkins University.“

„I kdyby devět z deseti projektů podpořených naším inkubátorem bylo finančně ztrátových, ten desátý to vynahradí, takže jako celek peníze vydělají. A vědecky jsou přínosné vždy,“ komentoval rozvíjející se projekty Martin Fusek z IOCB Tech. Společnost nyní vyhodnocuje mimo jiné dva slibné projekty pro detekci rakoviny v raném stadiu, již podpořené programy se kromě onkologie zabývají epilepsií či mikrobiální rezistencí.

cz-us_den02

Předsedkyně AV ČR hovoří o inovacích v souvislosti s programy Strategie AV21

Kde zasadit strom?

Podobně jako Martin Fusek, i předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová vyzdvihla význam základního výzkumu, bez něhož bychom mnohdy nemohli mít ani ten aplikovaný. „Hranice mezi aplikovaným a základním výzkumem není ostrá, obojí se prolíná. Chcete-li mít jablka, musíte zasadit strom. Nejprve ovšem musíte vědět, kde a za jakých podmínek ho zasadit, a až později můžete sklízet plody. Totéž platí o výzkumu,“ připomněla.

„Nejúspěšnější nápady jsou založeny na mnoha letech vědeckého výzkumu včetně dlouhých experimentů, často za účasti vědců z různých zemí. Taková spolupráce vede k inovaci a inovace je způsob, jak se vypořádat s problémy lidstva,“ zdůraznil americký velvyslanec King. „Ve Wisconsinu jsem mnoho let vedl chemickou firmu, a proto dobře chápu, jaké překážky musejí firmy překonávat při růstu a při tom, když čelí regulačním opatřením ze strany vlády. Země se správnými podmínkami pro podnikatele uspějí a budou z toho profitovat,“ uzavřel.

Na úvodním snímku: Martin Fusek z IOCB Tech
 

Související články:

Start-up ze studentského projektu získal na 80 milionů korun

Soukromý kapitál podpoří výzkum rakoviny v ÚOCHB

Předsedkyně Akademie věd si prohlédla Ústav organické chemie a biochemie
 

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Milan Pohl

Licence Creative Commons

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce