
Vědecký a technický ředitel laboratoře FAIR na návštěvě v Praze
06. 12. 2022
Vedení jedné z největších Velkých výzkumných infrastruktur budovaných v současnosti v Evropě, urychlovačové laboratoře FAIR, strávilo na konci minulého týdne dva hektické dny v České republice.
Vědecký ředitel prof. Paolo Giubellino a technický ředitel pan Jörg Blaurock přijeli ve dnech 24. a 25. listopadu 2022 na pozvání projektu FAIR-CZ, který zaštiťuje český příspěvek k budování FAIRu.
První den proběhlo setkání s několika desítkami studentů a pracovníků Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v její aule, kde je uvítali proděkan Jan Čepila, dále Andrej Kugler, vedoucí projektu FAIR-CZ, a Petr Chaloupka, vedoucí skupiny FAIR-CZ na fakultě. Paolo Giubellino a Jörg Blaurock zde představili projekt, Pradeep Gosh mluvil o možnostech stáží studentů a vědeckých pracovníků z České republiky ve FAIRu díky programu GET_INvolved.
Následně se v pátek 25. listopadu ve vile Lanna v pražských Dejvicích konalo zasedání mezinárodního výboru projektu FAIR-CZ II, který je aktuálně běžícím českým příspěvkem k výstavbě infrastruktury FAIR. Přítomni zde byli rovněž členové mezinárodního výboru James Rittman a Joachim Stroth.
Pánové J. Blaurock a P. Gosh využili volný čas k jednání o možnostech dodávek high-tech zařízení z České republiky do FAIR. Oba navštívili řežský výzkumný areál, nejprve dílny Centra výzkumu Řež, kde se setkali s jedním z jednatelů, Petrem Březinou. Prohlédli si také dvě pracoviště v areálu urychlovačů Ústavu jaderné fyziky AV ČR: Laboratoř Tandetronu a Laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie se zařízením MILEA. Svou cestu završili návštěvou pracoviště společnosti Vakuum Praha.
Poté opět ve vile Lanna následoval podpis smluv o výměně studentů a výzkumných pracovníků mezi infrastrukturou FAIR a třemi českými institucemi: Ústavem jaderné fyziky AV ČR, zastoupeným ředitelem Ondřejem Svobodou, a vedoucím projektu FAIR-CZ Andrejem Kuglerem, Českým vysokým učením technickým v Praze, zastoupeným rektorem Vojtěchem Petráčkem a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, zastoupenou Vítem Procházkou. Za infrastrukturu FAIR smlouvu podepsali ředitelé Giubellino a Blaurock. U ceremoniálu byla přítomna rovněž místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová. Podle vědeckého ředitele FAIR Giubellina je jedním z hlavních úkolů infrastruktury FAIR zajistit školení a možnosti rozvoje mladým vědcům a inženýrům.
Následná diskuse se týkala mj. případného časového a finančního dopadu přerušení spolupráce s Ruskem na stavbě FAIRu. Podle J. Blaurocka sice toto určité problémy projektu způsobilo, ale projeví se pouze určitým zdržením stavby, nikoliv zásadně.
FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) je mezinárodní laboratoří pro výzkum antiprotonů a iontů, budovanou ve spolupráci s partnery z mnoha zemí. Jde o jeden z největších světových projektů výstavby center pro mezinárodní špičkový výzkum. FAIR je budován v návaznosti na Německé národní centrum GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v Darmstadtu. Česká republika je přidruženým členem FAIR.
Koordinaci spolupráce s velkou výzkumnou infrastrukturou FAIR zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR a na spolupráci se dále podílí také ČVUT v Praze, Univerzita Karlova, Slezská univerzita v Opavě a nově Palackého univerzita v Olomouci.
Jádrem velké výzkumné infrastruktury FAIR je světové unikátní částicový urychlovač s obvodem 1100 m. Na projektu se přímo podílí devět zemí, své experimenty zde v příštích letech plánují tři tisícovky vědců z 53 zemí včetně ČR, která dodává rovněž část technologického vybavení (v rámci projektů FAIR-CZ a FAIR-CZ II). Experimentální spolupráce budou probíhat ve čtyřech hlavních oblastech, nazvaných NUSTAR (Nuclear Structure, Astrophysics and Reactions), CBM (Compressed Baryonic Matter), PANDA (Antiproton Annihilation in Darmstadt) a APPA (Atomic, Plasma Physics and Applications). Data z experimentů budou shromažďována a analyzována v jednom z energeticky nejúspornějších počítačových center na světě, jehož jádrem je superpočítač Green IT Cube, používat bude i speciálně uzpůsobené vodní chlazení počítačových komponentů.
Kontakt:
Miroslav Dočkal
dockal@ujf.cas.cz
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.