
Vědci získali mezinárodní ocenění za unikátní technologii pro diagnostiku srdce
26. 04. 2022
VDI monitor neboli jednoduchá a neinvazivní cesta, jak co nejefektivněji implantovat kardiostimulátor. Právě tato technologie vyvinutá vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně ve spolupráci s partnery zvítězila na začátku dubna v přehlídce technologií a inovací, která byla součást mezinárodní konference European Heart Rhythm Association 2022 v Kodani.
Nová technologie VDI monitor zobrazuje neinvazivním způsobem elektrickou aktivaci srdečních komor. „VDI monitor je zcela nové zařízení, které využívá původní myšlenku ultra vysokofrekvenčního EKG. Tato technologie představuje v kardiologii revoluční přístup a je zdrojem nových informací,“ říká Pavel Jurák z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který technologii za vědecký tým v Kodani prezentoval.
Hlavní aplikační oblastí je podle něj kardiostimulační léčba. „VDI technologie díky komfortnímu užití a real-time řešení umožňuje jednodušší a efektivní zavádění nových kardiostimulačních postupů, které výrazně zvyšují kvalitu a délku života,“ vysvětluje Pavel Jurák.
Mezinárodní konference European Heart Rhythm Association (EHRA) se účastnilo na 4 300 špičkových kardiologů a vědeckých pracovníků. VDI zvítězil v kategorii přínos v technologiích a inovacích, do níž se přihlásilo celkem 16 technologií z celého světa.
VDI technologie se stala základem nového stejnojmenného startupu, na kterém se podílí společně s ÚPT i další partneři, kteří přispěli k jejímu vývoji – mimo jiné Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Univerzita Karlova a společnost Cardion.
Kontakt:
Ing. Pavel Jurák, CSc.
Ústav přístrojové techniky AV ČR
jurak@isibrno.cz
Pavla Schieblová
Ústav přístrojové techniky AV ČR
schieblova@isibrno.cz +
Další informace:
Uveřejněné publikace:
https://www.heartrhythmjournal.com/article/S1547-5271(21)00402-1/fulltext
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jce.14985
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/jce.15099
https://www.heartrhythmjournal.com/article/S1547-5271(19)31028-8/abstract
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.