Zahlavi

Vědci z Akademie věd uspěli v Cenách Josefa Hlávky 2019

21. 06. 2019

Lužanský zámek hostil 17. června 2019 ceremoniál, během kterého Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových spolu s Nadací Český literární fond oceňují autory vynikajících odborných publikací. O prestižní ocenění se každoročně ucházejí desítky knižních titulů. Mezi oceněnými autory jsou i badatelé z Akademie věd ČR.

Cenu za vědeckou literaturu v oblasti společenských věd získala publikace Republika československá 1918–1939 Dagmar Hájkové a Pavla Horáka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, kterou vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Kniha představuje první ucelené zpracování dějin Československa mezi oběma světovými válkami.


Oceněnou knihu Republika Československá 1918–1939 si společně s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou prohlédli během Týdne vědy a techniky AV ČR premiér ČR Andrej Babiš a místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Na rozsáhlé, více než tisícistránkové publikaci se podílelo 68 českých i zahraničních autorů. Nejnovější poznatky o dějinách první republiky, zpracované formou výkladových textů i kratších materiálů, doplňuje úctyhodných 880 fotografií a dokumentů a 40 map a grafů. „I přes svůj krátký život – pouhých dvacet let – je první republika vnímána jako uzlový bod našich dějin. Snažili jsme se ukázat, na jakých základech vznikala a jak se se svým dědictvím vyrovnávala, v čem byla úspěšná a co se nedařilo,“ podotýkají editoři Dagmar Hájková a Pavel Horák.

V oblasti věd o neživé přírodě uspěl autorský kolektiv Michala Křížka s knihou Abelova cena – Nejvyšší ocenění za matematiku (Academia). Královna věd si musela na ocenění srovnatelné s Nobelovou cenou počkat kupodivu až do roku 2003. Od té doby se ale světovým matematikům uděluje každým rokem cena, která nese jméno po geniálním norském matematiku Nielsovi Henriku Abelovi. Kniha šestice českých autorů působících v Matematickém ústavu AV ČR a na Matematicko-fyzikální fakultě UK představuje 15 dosavadních laureátů.

V oblasti věd o živé přírodě byl oceněn Oldřich Eliška za knihu Lymfologie – Teoretické základy a klinická praxe (Nakladatelství Galén). V oblasti lékařských věd uspěly Jarmila Drábková a Soňa Hájková s knihou Následná intenzivní péče (Mladá fronta).

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová a Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce