Zahlavi

Vědci představí v tuzemsku unikátní elektronový mikroskop

24. 09. 2019

Za účasti českých i zahraničních expertů bude ve čtvrtek 26. září v Brně slavnostně otevřena nová laboratoř Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Její součástí bude i elektronový mikroskop DualBeam FIB-SEM Helios G4 HP. Ten je v České republice ojedinělý a v rámci programu Národního centra kompetence TAČR jej dlouhodobě zapůjčila soukromá firma. Vědcům přístroj pomůže s odhalováním závažných infekcí a přispěje také k vytváření materiálů 21. století, jakým jsou například dvojrozměrné struktury.

Instalace a zapůjčení mikroskopu, který má nestandardní konfigurací a patří k nejlepším high-tech přístrojům, je součástí projektu Centra elektronové a fotonové optiky. „Centrum sjednocuje všechny klíčové akademické a průmyslové hráče v České republice, kteří se výzkumem v elektronové a fotonové optice zabývají,“ uvedla ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR Ilona Müllerová.

Mikroskop, který se nyní v nově vznikající brněnské laboratoři instaluje, kombinuje fokusovaný iontový svazek pro velmi jemné opracování vzorků s elektronovým svazkem pro jejich zobrazování a analýzu. Využití najde hned v několika vědeckých skupinách Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

„Napomůže například k metodologickému vývoji 3D tomografie biologických a jiných senzitivních vzorků,“ vysvětluje Vladislav Krzyžánek, vedoucí zdejší vědecké skupiny Mikroskopie pro biomedicínu. „V kombinaci s možností analýzy pomocí Ramanovy spektroskopie vznikne ojedinělé zařízení pro podrobnou charakterizaci různých preparátů, např. klinicky významných kmenů mikrobů podílejících se na vzniku závažných infekcí,“ dodává vědec.

Přístroj najde i široké uplatnění ve vývoji nových metod charakterizace kovových i nekovových materiálů. Pomocí pomalých elektronů a iontů lze například studovat a modifikovat dvojrozměrné materiály budoucnosti, které se začínají prosazovat v nejvyspělejších technologiích včetně nejznámějšího grafénu. Díky nekonvenčním detekčním systémům je v plánu také metodologický vývoj nových zobrazovacích technik pro ptychografické či kvantitativní zobrazování.


Elektronový mikroskop DualBeam FIB-SEM Helios G4 HP

Na slavnostním zahájení se budou i předávat zkušenosti

Na otevření nové laboratoře s tímto ojedinělým přístrojem zavítají odborníci z České republiky i zahraničí, kteří již s obdobným mikroskopem pracovali. Na odborných přednáškách, které budou navazovat na slavnostní zahájení, představí své výsledky a podělí se o zkušenosti. Vystoupí například Toru Hara, specialista z japonského národního National Institute for Materials Science, nebo Andras E. Vladar, odborník z National Institute of Standards and Technology v USA. Součástí workshopu bude také prohlídka laboratoře a seznámení se s nově nainstalovaným přístrojem.

Aktivity Centra elektronové a fotonové optiky se zaměřují na aplikovaný výzkum a přenos technologií v oblastech elektronové mikroskopie a litografie, optické mikroskopie a spektroskopie, laserových technologií aj. „Taková synergie a zkušenosti posouvají odvětví českého výzkumu a průmyslu na úroveň světových lídrů,“ zdůraznila Müllerová.

Mikroskop vědcům zapůjčila k dlouhodobému použití společnost Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o.

Na titulním snímku trichomy, tak jak je zachytil přístoj stejného typu, jaký bude instalován v Ústavu přístrojové tehcniky AV ČR
Připravila Pavla Schieblová, Ústav přístrojové techniky AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Titulní foto: Thermo Fisher Scientific
Foto v článku: Pavla Schieblová, Ústav přístrojové techniky AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje sedm ústavů s přibližně 880 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce