Zahlavi

Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni

18. 11. 2025

Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují, zda se aktivita genů zvýší nebo sníží. Výsledky otevírají cestu k cílenějším zásahům do genomu rostlin, například při vývoji odolnějších a výnosnějších odrůd. O objevu informuje prestižní časopis Cell Genomics.

Jak rostlina „ví“, který gen má zapnout a kdy? Záleží na jemné síti regulačních prvků rozesetých po celém genomu, často ve velké vzdálenosti od cílových genů. Tyto nenápadné úseky DNA fungují jako dálkové ovládače, které zesilují nebo zeslabují aktivitu genu v konkrétní části rostliny a ve správný okamžik vývoje. V nové studii zveřejněné v časopise Cell Genomics vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR) a jejich partneři z německého IPK Gatersleben a Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR (ÚMBR AV ČR) poprvé komplexně popsali, jak tato „komunikační síť“ funguje v genomu ječmene.

Vědci analyzovali tři vývojová stadia ječmenného embrya i mladé listy a zkoumali epigenetické značky v jejich dědičné informaci, které rozhodují, zda je určitý gen aktivní, nebo umlčený. Za použití nejmodernějších metod sekvenování a strojového učení vytvořili detailní mapu více než 77 tisíc předpokládaných regulačních prvků, jež společně zaujímají asi 1,5 % ječmenného genomu. Mnohé z nich působí na geny umístěné velmi daleko, desítky až stovky tisíc písmen v sekvenci DNA.

„Tyto regulační sekvence na bázi DNA fungují jako jemně seřízené spínače – umožňují rostlině reagovat na podněty z prostředí, určují směr vývoje nebo přechod do reprodukční fáze,“ říká Hana Šimková z ÚEB AV ČR, hlavní řešitelka projektu. „Jejich poznání nám umožní přesněji pochopit, proč se některé odrůdy vyvíjejí odlišně, a nabízí nové nástroje pro jejich cílené vylepšování.“

Studie mimo jiné ukazuje, že vzdálené regulační prvky přicházejí do kontaktu se svými geny vytvářením smyček DNA, tedy přesně definovaným uspořádáním vlákna DNA v buněčném jádře. Takovéto interakce vědci z ÚEB AV ČR podrobně popsali například u skupiny genů kódujících bílkoviny LEA, jež pomáhají rostlinám přežít sucho. Mapu také využili k odhalení regulačních oblastí důležitého genu Vrn3, který řídí přechod ječmene do kvetení.

Nově vytvořená databáze a interaktivní genomový prohlížeč, vyvinuté a spravované ve spolupráci vědců z ÚEB AV ČR a ÚMBR AV ČR, jsou volně dostupné vědecké komunitě po celém světě. Mohou tak sloužit jako podklad pro další výzkum nejen u ječmene, ale i u příbuzných obilnin, jako je pšenice nebo žito.

„Porozumění těmto regulačním sítím je klíčem pro další vývoj udržitelných plodin. Můžeme tím urychlit šlechtění rostlin, které lépe zvládnou stres, dávají stabilní výnosy a potřebují méně zásahů,“ dodává Hana Šimková z ÚEB AV ČR.


Olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zaměřuje na studium struktury a funkce dědičné informace rostlin, především obilovin, banánovníku a trav. Využívá nejmodernější metody cytogenetiky, molekulární biologie a genomiky a účastní se mezinárodních projektů cílených na čtení dědičné informace významných plodin a na izolaci důležitých genů. Jde o celosvětově uznávané pracoviště, které svými výsledky přispívá ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.

Odkaz na článek: https://www.cell.com/cell-genomics/fulltext/S2666-979X(25)00293-9

Kontakt:

Ing. Radoslava Kvasničková
oddělení komunikace
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR
kvasnickova@ueb.cas.cz

Ing. Hana Šimková, Ph.D.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR
simkovah@ueb.cas.cz

ÚEB_ječmen_01
K experimentům byla použita embrya vypreparovaná z dozrávajících klasů ječmene, v nichž dochází k dramatickým vývojovým změnám pod kontrolou regulačních genomových prvků.
FOTO: Ústav experimentální botaniky AV ČR

TZ ke stažení zde.

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce