Vědci Jan Řídký a Miroslav Hrabovský budou mít prestižní Kopalovu přednášku
29. 11. 2019
Kopalova přednáška patří k význačným poctám, kterých mohou čeští vědci a vědkyně dosáhnout. Letos takto Česká astronomická společnost ocenila dvě význačné osobnosti: odborníka na fyziku elementárních částic Jana Řídkého, který je zároveň místopředsedou Akademie věd ČR, a Miroslava Hrabovského, který působí ve Společné laboratoři optiky Fyzikálního ústavu AV a Univerzity Palackého v Olomouci.
Oba mají klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera (PAO) v Argentině. Argentinská observatoř se stala v uplynulém desetiletí nejvýznamnějším světovým centrem pro výzkum ultraenergetického kosmického záření.
Fyzik Jan Řídký se o přípravách tohoto velkého projektu dozvěděl již v samých počátcích: roku 1997 při svém pobytu ve švýcarském CERNu. Spojil se pak s Miroslavem Hrabovským a stali se tak doslova „otci zakladateli“ českého podílu na observatoři. Jan Řídký později působil jako koordinátor fluorescenčního detektoru observatoře.
Otcové zakladatelé
Slavnostní přednášky začnou v sobotu 30. listopadu od 13:15 v pražském Planetáriu ve Stromovce. Laudatio přednese čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar, ocenění předá předseda České astronomické společnosti Petr Heinzel. Předání ceny a také laureátská přednáška jsou přístupné předem registrovaným účastníkům na tomto odkaze.
Toto ocenění nese jméno význačného numerického matematika a astronoma Zdeňka Kopala (1914 -1993) a Česká astronomická společnost ho založila v roce 2007. Uděluje se českým astronomům a astronomkám za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla přednáška udělena roku 2007, tedy k 90. výročí založení České astronomické společnosti. Letos bude udělena již 13. Kopalova přednáška. Více o ceně a jejích nositelích najdete zde.
Připravil: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Archiv Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.