
Věda pro praxi: ekologický plovoucí čistič vody hledá partnery pro testování
21. 10. 2025
Skleněné kuličky plovoucí na hladině se mohou stát novým pomocníkem při čištění vody. Vědecký tým Lenky Belháčové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR vyvinul technologii SolarDecont, která využívá princip fotokatalýzy a propojuje udržitelnost, recyklaci a sluneční energii v jednoduchém řešení pro čistší vodu. Tým teď hledá partnery pro testování v praxi.
Možnosti využití procesu fotokatalýzy pro čištění vody se zkoumají již více než 40 let, přesto je přechod z laboratoře k reálnému průmyslovému využití stále velkou odbornou a technologickou výzvou. „Naším cílem bylo najít způsob, jak využít přirozené sluneční záření k čištění vody, a to levně, šetrně a dlouhodobě udržitelně,“ říká Lenka Belháčová.
Čištění vody přímo z hladiny
Technologie SolarDecont funguje na principu fotokatalýzy – procesu, při němž světlo aktivuje speciální polovodičový materiál (oxid titaničitý), který fyzikálně-chemickým postupem rozkládá organické znečišťující látky na neškodné produkty, jako je oxid uhličitý a voda.
Inovativnost technologie SolarDecontu spočívá v tom, že fotokatalyzátor je nanesený na drobných kuličkách z recyklovaného pěnového skla. Díky tomu kompozit plave na hladině, kde účinně využívá sluneční nebo umělé záření, které aktivuje fotokatalytickou reakci. Kuličky jsou lehké, odolné, netoxické a snadno se s nimi manipuluje – stačí je nasypat na hladinu vody – bez složité instalace a při využití slunečního světla i bez energeticky zatěžujícího provozu.
„Máme dobrý pocit z toho, že jsme vyvinuli něco, co spojuje vědu, ekologii a cirkulární ekonomiku. Funguje to, využívá odpadní surovinu, a přitom je to šetrné k životnímu prostředí,“ dodává Lenka Belháčová.
Ověřeno v testech
V laboratorních podmínkách dokázal SolarDecont odstranit široké spektrum látek: pesticidy, antibiotika, organická rozpouštědla i látky narušující hormonální systém. Během pilotních zkoušek v menším objemu vody obstál kompozit i při využití pouze přirozeného slunečního záření. Výsledky byly publikovány ve významném odborném časopise Journal of Water Process Engineering a další studie s rozšířenými daty je již v přípravě.
Spolupráce a historický přesah
Prototyp technologického řešení vznikl ve spolupráci s Ústavem anorganické chemie AV ČR a českou firmou SChem, a.s., v rámci projektu Technologické agentury ČR (program Delta 2). Na výzkumu se podíleli také vědci z Hanojské univerzity ve Vietnamu – země, která stále nese ekologické následky použití bojových chemických látek během občanské války.
Vědecký tým nyní hledá vhodné partnery pro testování v reálných provozních podmínkách. Cílem je ověřit dlouhodobou stabilitu a účinnost kompozitu efektivně čistit vodu a potvrdit potenciál technologie pro reálné vodohospodářské aplikace.
„Výsledek je připraven k praktickému využití. Rádi bychom spolupracovali s firmami nebo institucemi, které se zabývají úpravou vody, a posunuli náš výzkum k pilotním projektům,“ uzavírá Lenka Belháčová.
Kontakt:
Ing. Lenka Belháčová, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
lenka.belhacova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Může česká ekonomika vyrůst z dluhu?
- Vědci odhalili buňky, které pohánějí zánět u roztroušené sklerózy
- Zarůstání středomořské krajiny ohrožuje unikátní noční motýly
- Vydavatelé etnologických časopisů se dohodli na vzájemné spolupráci
- Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
- Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat kvetení invazních rostlin
- Sociologický ústav AV ČR oslaví 60 let svého vzniku
- Začíná 21. cyklus Akademických půlhodinek
- První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
- Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.