Zahlavi

Ústav teorie informace a automatizace si připomněl 60 let od svého založení

08. 01. 2019

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR oslavil 60. výročí svého založení. A udělal to na symbolickém místě, v Benediktinském arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty na pražském Břevnově. V prvních letech po svém založení v roce 1959 totiž sídlil v bývalém benediktinském klášteře Emauzy.

A že bylo na co vzpomínat – za šesti dekádami ústavu se s humorem ohlíželi bývalí i současní pracovníci počínaje Pavlem Pudilem až po Jana Flussera, bývalého ředitele pracoviště.

Umělá inteligence i zpracování obrazů

Už od svého založení se ústav věnoval jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu na pomezí kybernetiky, matematiky a robotiky, a dnes se kromě matematiky pracoviště soustředí zejména na umělou inteligenci, digitální zpracování signálů a obrazů, teorii systémů, teorii řízení a ekonometrii.

Sto padesát zaměstnanců v osmi vědeckých odděleních každoročně řeší desítky grantů a projektů a publikuje řadu vědeckých prací, ústav mimo jiné vydává už od šedesátých let impaktovaný časopis Kybernetika. Ústav je i významným školícím pracovištěm - jeho pracovníci odpřednáší každoročně kolem 90 semestrálních kurzů na řadě universit v Česku i v zahraničí, v současné době školí ústav 56 doktorandů.

„Lidé, kteří Ústav teorie informace a automatizace zakládali, měli už tehdy úžasnou vizi do budoucna a je skvělé, že ji má ústav i dnes, po šedesáti letech existence. K tomu vám do dalších let přeji mnoho úspěchů,“ popřála k výročí předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Související články:

Informatika, kybernetika i robotika. Předsedkyně pokračuje v turné

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce