
Ústav jaderné fyziky AV ČR podepsal smlouvu o výměně s infrastrukturou FAIR
09. 12. 2022
U německého Darmstadtu vzniká unikátní urychlovač částic. Jeho výstavba je jádrem projektu FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research), na němž se od roku 2019 podílí i Česko. Představitelé projektu FAIR podepsali v Praze smlouvu o výměně studentů a výzkumných pracovníků. Koordinaci spolupráce s projektem zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR.
Představitelé FAIR Paolo Giubellino a Jörg Blaurock ve čtvrtek 24. listopadu 2022 prezentovali projekt studentům a zaměstnancům Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Následující den, 25. listopadu, navštívili ve vile Lanna zasedání mezinárodního výboru projektu FAIR-CZ II, který je aktuálním českým příspěvkem infrastruktuře FAIR.
Představitelé FAIR jednali například o dodávkách technických zařízení z České republiky. Jörg Blaurock dále navštívil Centrum výzkumu Řež, které se zaměřuje na výzkum, vývoj a inovace v oboru energetiky – a to především jaderné. Poté se mimo jiné zúčastnil exkurze do laboratoří v areálu urychlovačů Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Nová smlouva umožní školení a rozvoj vědců
Ve vile Lanna podepsali zástupci FAIR a tří českých institucí smlouvu o výměně studentů a výzkumných pracovníků. Za přítomnosti místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilony Müllerové tak otevřeli možnosti vysílat své vědecké síly „na zkušenou“ do infrastruktury FAIR Ústav jaderné fyziky AV ČR, České vysoké učení technické v Praze a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. „FAIR touto formou naplňuje jeden ze svých hlavních cílů, kterým je školení a vědecký rozvoj mladých badatelů,“ říká vědecký ředitel Paolo Giubellino.
Představitelé FAIR a tří institucí podepsali smlouvu o výměně studentů a vědeckých pracovníků.
FAIR
Laboratoř pro výzkum s antiprotony a těžkými ionty FAIR je celoevropsky i světově významnou infrastrukturou s působností v jaderné a hadronové fyzice. Na projektu spolupracuje devět zemí, vědeckými experimenty se do něj zapojí na tři tisíce vědců. Česko je přidruženým členem od roku 2019, projektu dodává technologické vybavení. Vedle Ústavu jaderné fyziky AV ČR s FAIR spolupracuje České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova, Slezská univerzita v Opavě a Palackého univerzita v Olomouci. Více o projektu si můžete přečíst zde. Podrobnosti o návštěvě ředitelů FAIR v Česku najdete na webových stránkách Ústavu jaderné fyziky AV ČR a v tiskové zprávě.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Miroslava Dočkala, Ústav jaderné fyziky AV ČR
Foto: Ústav jaderné fyziky AV ČR
Přečtěte si také
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.