Šest talentů z AV ČR získalo Vědecké ceny Francouzského velvyslanectví
02. 07. 2025
Jaderný výzkum, humanitní a společenské vědy, chemie a farmacie jsou čtyřmi ze sedmi kategorií, v nichž Francouzské velvyslanectví v Praze každoročně oceňuje nejlepší mladé vědce a vědkyně. Právě ve zmíněných oblastech letos uspěli zástupci Akademie věd ČR. Ocenění převzali 26. června 2025 v Buquoyském paláci.
Za přítomnosti francouzského velvyslance Stéphana Crouzata, nositele Nobelovy ceny za chemii a iniciátora akce Jean-Marie Lehna a Tomáše Kosteleckého z Akademické rady AV ČR převzalo ocenění 22 vědců a vědkyň. Z 60 výzkumníků, které letos nominovala jejich pracoviště, je vybírala porota složená z českých a francouzských odborníků na základě kvality a originality výzkumu.
Cena se pojí s finanční odměnou. Badatelé a badatelky na prvních a druhých místech navíc získávají stipendium na měsíční stáž ve zvolené francouzské laboratoři. Mezi oceněnými najdeme tři vědce a tři vědkyně z Akademie věd ČR.
Akademické talenty
Do Akademie věd ČR putovala první dvě místa v kategorii ceny Henriho Becquerela za jaderný výzkum. První místo získala Barbora Sedmidubská z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, druhé Jiří Jarošík.
V humanitních a společenských vědách získala „stříbro“ v ceně Jacquese Derrida Zuzana Golec Mírová z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Speciální cenu Platformy CEFRES za nejlepší vědecký článek si z předávání odnesla Nikola Tohma z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
V kategorii ceny Jean-Marie Lehna za chemii zvítězil Maximilián Lamanec z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Z téhož pracoviště uspěl také Martin Volek, který obsadil druhé místo v ceně Sanofi za farmacii.
Žebříček všech oceněných včetně témat jejich prací najdete na webových stránkách Francouzského velvyslanectví v Praze.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Francouzské velvyslanectví v Praze
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.