Zahlavi

Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI

05. 02. 2026

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Zvoleni byli na prvním letošním zasedání, které se konalo 30. ledna 2026 ve Strakově Akademii v Praze. 

Radomír Pánek a Pavel Baran se stali členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace stali na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026. Radomír Pánek byl navíc v tajné volbě zvolen místopředsedou Rady, pozice prvního místopředsedy zůstává prozatím neobsazena.

„Chci, aby Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace měla silnou pozici, aby měla drive a byla opravdu vlivná. Dosáhnout toho může, protože ji tvoří respektované osobnosti z Akademie věd, školství a podnikatelského sektoru,“ řekl předseda Rady Karel Havlíček.

Karel Havlíček účastníky podrobně seznámil také s prioritami a příležitostmi pro českou vědu, výzkum a inovace, které přináší vládní programové prohlášení.

Během jednání uctili radní i minutou ticha památku zesnulého Jiřího Witzanyho, emeritního rektora Českého vysokého učení technického v Praze, který v radě působil v letech 2016–2020. 

Radní dále mimo jiné schválili protokoly z projednání výsledků hodnocení výzkumných organizací s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jakož i zprávu o své činnosti za rok 2025, kterou předloží vládě.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Úřadu vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce