Zahlavi

Předsedkyně AV ČR přijala velvyslankyni Mexika

15. 05. 2019

V úterý 14. května navštívila Akademii věd velvyslankyně Spojených států mexických Rosaura Leonora Rueda Gutierrez. Se zástupci AV ČR hovořila o dalším rozvoji vědecké spolupráce obou zemí.

Návštěva se konala na pozvání předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a navázala na akci „Science and Innovation Day Mexico – Czech Republic“. Tu začátkem dubna 2019 uspořádalo mexické velvyslanectví společně s českým Ministerstvem průmyslu a obchodu a za AV ČR se jí zúčastnil místopředseda AV ČR Jan Řídký.

Cílem setkání bylo především projednání další strategie v oblasti rozvoje vědecko-technické spolupráce mezi oběma zeměmi, opětovné navázání bilaterální spolupráce AV ČR s mexickou Národní radou pro vědu a techniku CONACYT, která byla v roce 2016 z mexické strany přerušena, a možnost budoucí návštěvy delegace AV ČR v Mexiku, případně delegace CONACYT v České republice.

Jednání se kromě velvyslankyně a předsedkyně AV ČR zúčastnili tajemník velvyslanectví Miguel Ángel Vilchis Salgado, členka Akademické rady AV ČR a předsedkyně Rady pro zahraniční styky Hana Sychrová a referentka Odboru mezinárodní spolupráce odpovědná za spolupráci s Mexikem Danuše Pazourková.

„Spolupráce s mexickými výzkumnými organizacemi v minulosti pokryla širokou škálu vědních oborů a Akademie věd doufá, že se v brzké budoucnosti podaří tuto spolupráci obnovit,“ uvedla Hana Sychrová.

Na úvodním snímku (zleva doprava): tajemník mexického velvyslanectví Miguel Ángel Vilchis Salgado, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, velvyslankyně Mexika Rosaura Leonora Rueda Gutierrez, členka Akademické rady AV ČR Hana Sychrová, referentka Odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře AV ČR Danuše Pazourková

Připravila: Danuše Pazourková, Odbor mezinárodní spolupráce AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Odbor mezinárodní spolupráce AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce