
Platy učitelů v roce 2023 a výhled: jízda z kopce
11. 06. 2024
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR navazuje na každoroční studie IDEA mapující vývoj a strukturu platů českých učitelů. Jak vysoké jsou relativní platy učitelů v mezinárodním srovnání, ve srovnání s minulostí a jaký je výhled?
Relativní platy učitelů byly vůči průměrné mzdě v české ekonomice až do roku 2017 velmi nízké – kolem 106 %. Patřily k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa. Do roku 2021 pak díky nebývale dynamickému růstu narostly na 125 %. Potom se však trend obrátil. Růst učitelských platů výrazně zaostával za růstem mezd v ekonomice a v roce 2024 relativní platy učitelů pravděpodobně klesnou pod 115 %.
Pro vývoj platů učitelů je určující vývoj veřejných vzdělávacích výdajů, konkrétně podíl výdajů na HDP. V Česku dosáhl historického maxima v roce 2021, což zhruba odpovídalo průměru zemí EU27 i OECD. Po roce 2021 tento podíl klesal a na základě Střednědobých výhledů státního rozpočtu (SDV SR) a predikce vývoje české ekonomiky pravděpodobně bude klesat i v letech 2024 až 2026.
„Vývoj absolutní i relativní úrovně platů učitelů pro další roky je dnes obtížně předvídatelný. Pokračující nejistoty měly a budou mít negativní dopady na zájem o tuto profesi, hlavně mezi mladšími zájemci,“ připomíná spoluautor studie Daniel Münich.
Zákonný závazek relativních učitelských platů na úrovni 130 % se vztahuje k průměrné mzdě v české ekonomice, zatímco mezinárodní srovnání OECD učitelské platy vztahují k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Hodnota českého ukazatele 130 % však zhruba odpovídá hodnotě ukazatele OECD na úrovni průměru zemí OECD i EU27, která je 90 %. V roce 2021 Česko dosáhlo maxima 79 %, přičemž průměr zemí OECD byl oněch 90 %. V dalších letech se Česko průměru zemí OECD opět vzdaluje.
Pouhé udržení úrovně relativních platů roku 2024 i v letech 2025 a 2026 bude vyžadovat jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice v těchto letech, tedy o 5,5 % a 4,7 %. Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by vyžadovalo skokové zvýšení učitelských platů o 20–25 %. Pokud by mělo být v roce 2025 dosaženo průměru zemí OECD, musel by být rozpočet jen na učitelské platy meziročně vyšší o 31,7 mld. Kč. SDV SR však předpokládá pro celý rozpočet MŠMT meziroční pokles o 2 mld. Kč.
Studie ukazuje, že v roce 2023 poklesly relativní platy ve všech věkových skupinách učitelů. Nejatraktivnější platy mají stále nejmladší učitelé do 30 let, nejnižší naopak zůstávají platy učitelů ve středním věku, 30-49 let. Platy učitelů totiž s roky praxe rostou velmi pomalu, avšak po celou dobu učitelské kariéry.
„Platy učitelů jsou u nás dominantně určovány tarify, tedy roky praxe. Paušalizované platy vedou k platovému nedocenění a slabé motivaci kvalitních učitelů. Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů, což zvyšuje riziko odchodů z profese a snižuje zájmem o učitelské povolání u mladších generací,“ přibližuje dopady a rizika nastavaného systému spoluautor studie Vladimír Smolka.
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Vladimír Smolka, smolka@volny.cz
Přečtěte si také
- Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
- Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
- Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
- Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
- Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
- Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
- Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu
- Kočka divoká je zpět: v Lužických horách letos úspěšně vyvedla mláďata
- Konference PLATOSpec uzavřela první rok provozu spektrografu
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.