Zahlavi

PODCAST: Ženy bojovnice. O československých vojákyních za druhé světové války

12. 05. 2022

Historičky Karolína Stegurová a Alena Flimelová sledují příběhy československých vojákyň za druhé světové války. V nové epizodě podcastu Věda na dosah se jich ptáme, jak se ženy zapojily do britské armády a jak bojovaly na východní frontě. Dotýkáme se ale i zcela současného tématu konfliktu na Ukrajině, za kterou bojují tisíce žen.

Karolína Stegurová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se věnuje zejména problematice protinacistického odboje. Ve své publikaci I ženy chtěly bojovat! sleduje příběhy Čechoslovaček, které sloužily v pomocných sborech WAAF a ATS armády Velké Británie.

Historička Alena Flimelová se ve svém výzkumu zaměřuje na ženy v československých jednotkách v SSSR a jejich příběhy rozplétá společně s archivářem Romanem Štérem v knize Ve stínu mužů

Knihy I ženy chtěly bojovat! a Ve stínu mužů
Obě knihy vydalo Nakladatelství Academia.

Jaká byla role vojákyň během druhé světové války? Co je motivovalo do války vstoupit a byly vždy ve stínu mužů? V další epizodě podcastu AV ČR se dozvíte i to, jak historičky vidí současnou válku na Ukrajině, do které se zapojily tisíce žen. 

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Leona Matušková a Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce