Zahlavi

PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi

23. 10. 2025

Domácí mazlíčci jako morčata nebo ježci jistě potěší, ale můžou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají? Mykoložka Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasňuje přenos plísní neboli dermatofytů ze zvířat na lidi. Popisuje, jak se plísně evolučně vyvinuly, a přibližuje metody, které využívá v laboratoři k jejich analýze. Laureátka Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědce a vědkyně představuje potenciální využití tzv. elektronického nosu pro lepší diagnostiku kožních infekcí způsobených právě plísněmi. 

V epizodě se také dozvíte, co ji na mykologii baví, proč zkoumá plísně také u volně žijících zvířat, i to, jak to u nich v laboratoři „voní“. 

„Nejvíce případů přenosu patogenu z morčat zaznamenáváme po Vánocích, kdy děti dostanou zvířátko jako dárek. Morčata bývají ve stresu a patogen se na nich může množit, tím pádem se pak i jednodušeji přenáší na děti,“ vysvětluje v podcastu Adéla Wennrich.

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce