PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
23. 09. 2025
Co jsou gravitační vlny a jak je ze Země detekujeme? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o minulosti kosmu zjistit víc informací? V Podcastu Akademie věd na otázky Jitky Kostelníkové odpovídá teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. Vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. Sledujte nás nově i ve videu na Spotify a YouTube.
Gravitační vlny předpověděl už Albert Einstein před více než 100 lety. Vědcům se je ale podařilo zachytit až v roce 2015, a to na pozemní observatoři LIGO. Náš host, teoretický fyzik Ondřej Zelenka, tehdy studoval v druhém ročníku univerzity a zrovna hledal téma pro bakalářskou práci.
Detekce gravitačních vln tak přinesla nejen příležitost pro mladého studenta, ale především otevřela nové okno do výzkumu kosmu. „Tento objev vedl v podstatě ke vzniku nového podoboru fyziky – astronomii gravitačních vln,“ říká Ondřej Zelenka.
Český fyzik je spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojený do mezinárodního projektu LISA, v rámci kterého by v roce 2035 měla vystartovat průzkumná mise s cílem zjistit více informací. „Díky plánované observatoři LISA, která by měla detekovat nižší frekvence gravitačních vln, než se nám daří aktuálně, bychom měli vidět opravdu velmi daleko do minulosti a zároveň tam pozorovat především těžší černé díry,“ dodává Ondřej Zelenka.
Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil a Jáchym Vanc / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.