
Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
03. 06. 2025
Zabývá se teorií relativity či gravitačními zákony a vychovává další nadějné badatele. Nyní Oldřich Semerák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách. Předal mu ji 30. května 2025 předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Předávání medaile Ernsta Macha se uskutečnilo jako součást třídenní akce Jiří Bičák Memorial Conference. Připomněla odkaz Jiřího Bičáka, mimo jiné učitele Oldřicha Semeráka a významného fyzika z Univerzity Karlovy, jenž byl laureátem téže medaile.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek při ceremoniálu zdůraznil, že s Matematicko-fyzikální fakultou pojí Akademii věd ČR dlouhodobá spolupráce při vzdělávání studentů, ale také na vědeckých projektech. Připomněl, že i on sám navštěvoval před 27 lety přednášky Oldřicha Semeráka. „Oceňujeme nejen vědecké úspěchy, ale také závazek k hodnotám, které sdíleli Ernst Mach a Jiří Bičák – zejména kritické myšlení, srozumitelné vyjadřování a spolupráci a zájem o druhé,“ uvedl.
Radomír Pánek, Oldřich Semerák a Vladimír Karas
Ernst Mach: od principu k medaili
To, že Oldřich Semerák převzal medaili pojmenovanou po Ernstu Machovi, je příznačné – jeho práce totiž významně přispívá i k porozumění machovským jevům v rámci obecné teorie relativity.
„Zvláště mě těší, že přebírám ocenění za okolností, které jsou tak úzce spjaty s mým milovaným učitelem Jiřím Bičákem, který rozuměl Machovu principu ještě lépe,“ poznamenal oceněný vědec a zdůraznil, že medaile je pro něj i velkou potěchou kvůli osobnostem, které se na jejím udělení podílely: kromě Radomíra Pánka to byli bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a Vladimír Karas a Michal Bursa z Astronomického ústavu AV ČR, který jej na ocenění navrhl.
Oldřich Semerák obdržel medaili Ernsta Macha.
Oldřich Semerák působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2011–2019 zastával funkci ředitele Ústavu teoretické fyziky. Přednáší relativistickou a matematickou fyziku, kosmologii a teorii pole, a jeho studenti nacházejí uplatnění mimo jiné na pracovištích Akademie věd. Jeho mezinárodně uznávaná odborná činnost zahrnuje například teorii relativity, gravitační zákony či fyziku kompaktních objektů.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.