Zahlavi

Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí

19. 05. 2025

Sociologický ústav Akademie věd, v. v. i., ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy aktuálně vydává novou publikaci s názvem Mentoring v medicíně (příručka pro praxi a kontext zavádění a realizace mentoringových programů v medicíně a zdravotnictví), která je jedním z výstupů projektu Kultimed – Kultivace (vztahů, prostředí a podmínek) medicíny, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA ČR). Více o projektu zde. Celá publikace je dostupná bezplatně ke stažení zde.

V čem se aktuální publikace liší od dalších dostupných na tuzemském trhu a v čem je její hlavní přínos?

  • V první řadě je to její zaměření na oblast tolik potřebnou, kterou je medicína, šířeji pak zdravotnictví. Primární záměr textu směřuje k podpoře služebně mladších lékařů a lékařek a jejich mentoringovému provázení a vedení – což odpovídá i celkovému zaměření našeho projektu Kultimed, v jehož rámci tato příručka vznikla. Přesto v textu vidíme daleko širší potenciál uplatnění ve zdravotnictví celkově, tj. nejen ve vztahu k lékařům a lékařkám (či medičkám a medikům), ale i dalším zdravotnickým oborům, především s důrazem podpořit (nejen) genderově senzitivní komunikaci. A pokud jde o mnohé obecnější principy, příklady, postupy apod., mohou jistě nalézt uplatnění i mimo oblast zdravotnictví či pomáhajících profesí a být v mnohém přínosným souborem „návodů“, ale i úvah o tom, jak mentoring zacílit tak, aby byl efektivnější, ale třeba také senzitivnější.
  • A to nás přivádí k druhému důvodu vzniku této metodiky a tím je její genderová optika či obecněji průběžný důraz na respekt k individualitě všech mentees, jejich životním cestám a zkušenostem s akcentem k prosazování rovných příležitostí a faktické rovnosti. Je-li mentoring veden skutečně (nejen) genderově citlivě – tento koncept v textu publikace explicitně pojmenováváme a vymezujeme – pak má nesporný potenciál směrem ke zrovnoprávnění, zplnomocnění a prosazování faktické rovnosti nejen žen a mužů, ale i dalších osob. Právě genderová linka je v textu uplatňována cíleně, nikoliv však jako jediná odděleně od jiných forem potenciálního strukturálního znevýhodnění.

Samotný text je členěn do pěti navazujících kapitol, které směrují od vymezení mentoringu jako metody podpory profesně mladších kolegů a kolegyň (kap. 1) přes specifika mentoringu v medicíně (kap. 2) a vedení mentoringového rozhovoru v tomto prostředí (kap. 3) až po vymezení základních genderových aspektů medicíny a zdravotnictví (kap. 4) a výslovné ukotvení genderově senzitivního mentoringu (kap. 5) jako jedné z cest, kterou by se mentoring měl podle našeho názoru ubírat, ať už je aplikován v jakémkoli prostředí.

 

Na textu se podílel autorský tým čítající osm osob se vzděláním a praktickými zkušenostmi jak z klinické medicíny, tak ze sociologie, genderových studií a aplikované etiky – i tato kombinace přináší mnohdy vzájemně se doplňující transdisciplinární pohledy na konceptualizaci mentoringu. Zdrojem obohacení tak může být i to, jak různé osoby s různým odborným zázemím o mentoringu uvažují a jaké přínosy, ale i úskalí v něm vidí. Tato „dvojí oborová linka“ je v textu jistě patrná a podle našeho názoru je podstatná pro zachování autenticity vztahování se k mentoringu. Ani v rámci závěrečné editace celého textu tak nebylo naším cílem její vymazání. Naopak.

 

Mentoring nesporně může být jednou z cest, jak přispět k důstojnějším pracovním podmínkám a respektujícímu prostředí v tak náročném oboru, jakým medicína a šířeji zdravotnictví jsou. A nemáme zde na mysli primárně péči o pacienty a pacientky, jakkoli je v tomto oboru primární, ale převážně vztahy mezi osobami a jednotlivými profesními skupinami uvnitř tohoto svébytného prostředí. Jeho kultivace je ostatně společným a dlouhodobým cílem našeho projektu.

Jménem autorského týmu a projektu Kultimed

Josef Vošmik (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.), josef.vosmik@soc.cas.cz

Barbora East (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy), barbora.east@fnmotol.cz

TZ ke stažení zde.

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce