Zahlavi

Jan Mrlina získal medaili za celoživotní přínos k rozvoji gravimetrie v Egyptě

19. 11. 2021

Dne 12. října 2021 obdržel Jan Mrlina na mezinárodní Astronomické a geofyzikální konferenci v Káhiře medaili za celoživotní přínos k rozvoji gravimetrie v Egyptě. Od 90. let spolupracoval s egyptskými vědci například na lokalizaci podzemních dutin v prostoru tzv. Města mrtvých, na gravimetrickém měření v geodynamické síti Kalabsha na západní straně Asuánského jezera či gravimetrickém průzkumu v Luxoru v Údolí králů a v Údolí královen. Cenu mu předali Gad El-Qady, ředitel Národního výzkumného ústavu pro astronomii a geofyziku v Helwanu a Elsayed A. Issawy, ředitel Seismologického výzkumného střediska v Asuánu.

Jan Mrlina je specialistou v geofyzikálním výzkumu a průzkumu se zaměřením na vývoj a aplikaci metody gravimetrie. Tato metoda je schopna identifikovat a lokalizovat změny hustot hornin v zemské kůře pomocí měření relativního tíhového zrychlení na profilech nebo v ploše. Pomocí gravimetrické metody je tak možné sestavit geologický model území, vyhledávat ložiska nerostných surovin a tektonické poruchy a také provádět průzkum stavebních ploch s ohledem na jejich nehomogenitu nebo přítomnost podzemních dutin, což lze uplatnit i v archeologickém průzkumu.

V roce 1994 realizoval průzkum jednoho z hlavních silničních průtahů v Káhiře nedaleko citadely s cílem lokalizovat podzemní dutiny v prostoru tzv. Města mrtvých. Spolupráce pokračovala v roce 1997, kdy bylo provedeno gravimetrické měření v geodynamické síti Kalabsha na západní straně Asuánského jezera, kde opakovaně dochází k zemětřesením, což je pro asuánskou přehradu hlavní rizikový faktor. Jan Mrlina zde prováděl měření, a také působil jako školitel a supervizor pro vylepšení metodiky prací a zácvik místních kolegů. Měření na Asuánu probíhají dodnes. V roce 1997 byl také realizován gravimetrický průzkum v Luxoru na archeologických lokalitách v Údolí králů a Údolí královen s cílem vyhledání dosud neobjevených hrobek faraónů či jejich manželek.

"Za hlavní projektové náměty v blízké budoucnosti pokládám mimořádné mikrogravimetrické měření v Cheopsově pyramidě, ale i komplexní geofyzikální výzkum regionu Toshka západně od Abu Simbelu, kde chceme realizovat seismologický, strukturně-tektonický a hydrologický průzkum včetně geodynamického monitorování zemětřesné oblasti, jako podklad pro celkový rozvoj a osidlování oblasti, " říká k  budoucím pracovním plánům v Egyptě Jan Mrlina. 

Více informací:

RNDr. Jan Mrlina, Ph.D.
jan@ig.cas.cz

 

TZ ke stažení zde

Archeogeofyzikální průzkum v Údolí králů u Luxoru, konkrétně v okolí hrobky faraóna Setiho I. (Jan Mrlina vlevo)

Archeogeofyzikální průzkum v Údolí králů u Luxoru, konkrétně v okolí hrobky faraóna Setiho I. (Jan Mrlina vlevo)

Fotografie: archiv Jana Mrliny
Jan Mrlina s ředitelem NRIAG, prof. dr. Gad El-Qadym před konferenční halou

Jan Mrlina s ředitelem NRIAG, prof. dr. Gad El-Qadym před konferenční halou

Fotografie: archiv Jana Mrliny
Jan Mrlina s gravimetrem Scintrex CG-3 na pouštních dunách

Jan Mrlina s gravimetrem Scintrex CG-3 na pouštních dunách

Fotografie: archiv Jana Mrliny

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce