
Historici umění z Univerzity Palackého rozšiřují spolupráci s vědci Akademie věd České republiky
05. 09. 2017

Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) a Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR) podepsali ve čtvrtek 31. srpna Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Díky této dohodě, která více sbližuje univerzitní a akademickou sféru, získají doktorandi olomoucké univerzity mnohem více zkušeností od pracovníků nejprestižnější vědecké instituce v České republice.
„Dnešní podpis dohody mezi Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci představuje zásadní impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění reprezentují atraktivní vědecké partnery. Dokument je krásným příkladem vytváření kontaktů a společné práce tak zvaně zezdola. Považuji to za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ řekl Jiří Lach, děkan FF UP.
Za přirozené pokračování již stávající spolupráce při výuce dějin umění označil podepsanou dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí nejen v domácí, ale i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit Ústavu dějin umění AV ČR,“ řekl.
Od dohody si její signatáři slibují i jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd se budou nově moci účastnit výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Studenti si budou moci například volit školitele ze širokého spektra specialistů z obou institucí nebo absolvovat část studia na partnerském pracovišti AV ČR. Jména školitelů i školicí pracoviště Akademie věd se pak objeví na závěrečných diplomech.
„Společnými silami bychom rádi vytvořili nové generaci historiků umění lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovali studenty k náročnější publikační činnosti, účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností,“ řekla Jana Zapletalová z katedry dějin umění FF UP a zároveň předsedkyně oborové rady doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Dodala, že propojením doktorského studijního programu FF UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR získají absolventi kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost v domácím i zahraničním kontextu.
Dnes podepsaný dokument navazuje na nedávno stvrzenou rámcovou dohodu o uskutečňování doktorských programů mezi oběma institucemi, kterou počátkem srpna podepsal rektor UP Jaroslav Miller a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Tato dohoda je vůbec první, která se podle novelizovaného vysokoškolského zákona týká doktorského studia. Má zásadní význam pro sbližování akademické a univerzitní sféry a má motivovat nejlepší doktorandy k tomu, aby zůstávali ve vědě.
Připravil: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Foto: Milada Hronová, Žurnál UP
Přečtěte si také
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.