
Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
03. 11. 2025
Dohromady 18 pětiletých projektů, které uspěly v soutěži Junior Star, podpoří od příštího roku Grantová agentura ČR částkou 425 milionů korun. Z podpořených řešitelů a řešitelek působí sedm na pracovištích Akademie věd ČR. Granty mimo jiné otevírají českou vědu novým výzkumným tématům a pomáhají vědeckým nadějím k samostatné kariéře.
„Začínající vědkyně a vědci jsou klíčoví pro rozvoj vědy. Nejen, že na nich stojí budoucnost výzkumu, ale jsou to často právě oni, kdo přichází s neotřelými, novými myšlenkami,“ říká předseda Grantové agentury ČR Milan Jirsa. Dodává, že granty Junior Star pomáhají do Česka přivádět i perspektivní vědce ze zahraničí.
Soutěž je určena excelentním začínajícím vědkyním a vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají zahraniční zkušenosti. Díky pětiletému projektu s podporou až 25 milionů korun se můžou vědecky osamostatnit a případně založit i výzkumnou skupinu. Návrhy projektů Junior Star hodnotí výhradně zahraniční vědkyně a vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení.
„Granty Junior Star považuji za velmi prestižní ocenění. Mám proto velkou radost, že jsme v nich i letos byli úspěšní – sedm projektů totiž řeší vědci a vědkyně z našich pracovišť,“ zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
„Soutěž Junior Star hodnotí zahraniční panelisté. Proto může posloužit jako nástroj pro srovnání institucí, doplňuje Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR a někdejší předseda Grantové agentury ČR.
Nadějná sedmička
Pět podpořených řešitelů a dvě řešitelky působí v Akademii věd ČR. Jsou to Adam Přenosil (Ústav informatiky), Aniruddha Mitra (Biotechnologický ústav), Martin Andrš (Ústav experimentální medicíny), Jakub Hajný (Ústav experimentální botaniky), Danny Haelewaters (Biologické centrum), Kristýna Bašná (Sociologický ústav) a Katarína Adameková (Archeologický ústav, Brno).
Kromě projektů z Akademie věd ČR se po třech podpořených projektech řeší na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, dva na Vysoké škole chemicko-technologické a po jednom na Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Technické univerzitě v Liberci. Přehled všech podpořených projektů najdete na webu Grantové agentury ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- JAKNAJAK: Manažeři z pracovišť AV ČR sdílejí zkušenosti při řešení projektů
- Bohuslav Ošťádal obdržel Hlávkovu medaili, nadace ocenila i další osobnosti
- Spojení zkušeností obyvatel s vědeckými daty rozšiřuje poznání o tepelné zátěži
- Eva Zažímalová převzala v Černínském paláci medaili Za zásluhy o diplomacii
- Překlad cestopisu od Ondřeje Beránka získal významné arabské ocenění
- Imunolog Milan Hašek by oslavil sté narozeniny, jeho vědecký odkaz zůstává živý
- Čtyři osobnosti obdržely čestné medaile Akademie věd ČR
- Do Akademie věd putují dva prestižní evropské ERC Synergy granty
- Vědci z AV ČR převzali cenu Ministerstva školství za mimořádné výsledky
- Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
