Fyzik Tomáš Jungwirth převzal od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy
29. 10. 2025
Patří mezi nejcitovanější badatele světa, vybudoval jedno z nejvýznamnějších center výzkumu spintroniky a jako první český vědec získal dvakrát prestižní ERC Advanced Grant. Prezident České republiky Petr Pavel ocenil 28. října 2025 mimořádné vědecké výsledky Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR udělením medaile Za zásluhy.
Tomáš Jungwirth, vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, spolu s kolegy ze svého pracoviště a Univerzity Karlovy vybudoval jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a otevřel nové směry výzkumu a vývoje tohoto oboru. Ve světě je známý schopností propojovat experimentální a teoretický fyzikální výzkum s detailními znalostmi informačních technologií.
Tomáš Jungwirth převzal medaili Za zásluhy od prezidenta Petra Pavla.
Výzkum dosud neznámé třídy magnetů přivedl Tomáše Jungwirtha a jeho tým k objevu altermagnetismu. V roce 2024 vědec se spolupracovníky ze Švýcarska a Rakouska existenci altermagnetismu experimentálně potvrdil. Objev se setkal s mimořádným ohlasem.
„Altermagnetismus je nový pojem, ale pojem samotný není důležitý. Terminologie nám vědcům jen pomáhá, abychom se mezi sebou rychleji dorozuměli. Důležitá je fyzika za tím. Důvod, proč jsme si troufli zavést nový termín, spočívá v tom, že jsme poskytli rigorózní matematický a fyzikální důkaz, že jde skutečně o jiný, dříve nepopsaný typ magnetické fáze,“ zdůrazňuje Tomáš Jungwirth.
Více o jeho výzkumu altermagnetismu si přečtěte v článku pro časopis A / Magazín.
Tomáš Jungwirth v roce 1991 vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde o šest let později absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). V roce 2024 získal Národní cenu vlády Česká hlava.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Fyzikálního ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; René Volfík
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- AV ČR podpořila prémiemi devět osobností, které posouvají hranice poznání
- Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
- Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd
- Třináct výjimečných osobností získalo titul doktor věd
- Výjimečné badatelské osobnosti převzaly medaile Akademie věd ČR
- Šest talentů z AV ČR získalo Vědecké ceny Francouzského velvyslanectví
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.