Zahlavi

Český výzkum v oblasti termojaderné fúze ocenili v Americe

04. 10. 2019

Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR patří ke špičkovým pracovištím v oblasti vývoje nového zdroje energie na zařízeních tokamak. Nyní jeho výzkum ocenili i vědci z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) ve Spojených státech.

Čeští vědci spolupracují s těmi americkými již delší dobu, nyní se však jejich práci dostalo i veřejného uznání. V rámci oficiální návštěvy, které se zúčastnili i zástupci české vlády, ředitel pracoviště Radomír Pánek představil plány na nový, velmi výkonný tokamak COMPASS-U, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole bude vytvářet plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Ústav získal na jeho stavbu podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a dokončen by měl být v roce 2022.

Dále se mluvilo také o možnosti vybudovat v Praze evropské experimentální centrum. Pokud se ho podaří uskutečnit, umožňovalo by  vzdálený přístup k evropsko-japonskému tokamaku. Ten bude v brzké době spuštěn v japonském Naka.

Tokamak

Na návštěvě v MIT

Energie budoucnosti?

„Spolupráce s MIT je velmi dobrá a perspektivní a nyní jednáme o dalším rozšíření v oblasti fúzního výzkumu,“ říká ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek, jehož „partnerem“ v MIT je Plasma Science and Fusion Center. To také provozuje tokamak Alcator C-Mod. Výhoda energie z tokamaků spočívá v jejich bezemisním a vysoce efektivním provozu, jsou považovány za energii budoucnosti. Češi se podílejí také na největším mezinárodním výzkumném projektu na světě, stavbě monumentálního tokamaku ITER ve Francii.

„Musíme se umět pochválit. Na své návštěvě v MIT jsem se dozvěděl, že Češi jsou v oblasti fúzního výzkumu na světové špičce,“ řekl premiér Andrej Babiš. Návštěvy v MIT se kromě premiéra zúčastnil i místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na titulní fotografii ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek na návštěvě v USA, vlevo od něj premiér Andrej Babiš

Připravila: Lucie Krůsová, Ústav fyziky plazmatu AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce