
Češi a Korejci hledají mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek z rostlin
23. 09. 2025
Získání důležitých látek z rostlin pomocí nástrojů umělé inteligence je cílem unikátního projektu českých a korejských vědců. Ten navíc propojí pěstování rostlin v chytrých farmách s využíváním přirozených mikroorganismů, které žijí s rostlinami v symbióze. Zástupci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a korejského KIST-INP dnes podepíšou memorandum. Společný projekt začne v roce 2026.
Rostliny jsou zdrojem mnoha důležitých přírodních sloučenin, které se využívají v medicíně, kosmetice i dalších odvětvích. Zajistit jejich stabilní produkci není ale jednoduché. Vědci tedy chtějí poprvé v mezinárodním měřítku systematicky propojit dva odlišné přístupy – pěstování rostlin v chytrých farmách a využívání přirozených mikroorganismů, které s rostlinami žijí v symbióze.
Na české straně se do projektu zapojuje Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR, zejména jeho Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin v Olomouci. Jeho korejským partnerem je Ústav pro výzkum přírodních látek KIST-INP, který je součástí Korea Institute of Science and Technology. Tato pracoviště chtějí společně propojit své znalosti a objevit prospěšné mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek v rostlinách.
Spojení umělé inteligence a biologie odhalí největší potenciál
Klíčovou roli přitom sehraje umělá inteligence. Ta podle Jana Bartoše, vedoucího Centra strukturní a funkční genomiky rostlin v Olomouci, umožní zpracovat data z experimentů a rozpoznat v nich vzory, které odhalí nejvhodnější mikroorganismy pro konkrétní plodiny.
„Hledání symbiotických mikroorganismů vhodných pro komerční pěstování plodin je náročný proces. Zahrnuje jejich izolování z přírody, kultivaci a charakterizaci v laboratoři, sledování vlivu na rostliny za různých podmínek a určení molekulárních mechanismů zodpovědných za příznivé účinky symbiózy. Experiment tak přináší různorodá data, ve kterých můžeme díky umělé inteligenci rozpoznat vzory a objevit mikroorganismy s největším potenciálem,“ říká Jan Bartoš.
To je zásadní krok k tomu, aby bylo možné pěstovat vybrané plodiny chytřeji a udržitelněji.
Chytré farmaření se spojí s dlouholetými zkušenostmi
Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR) přinášejí do projektu dlouholeté zkušenosti s analýzami dědičné informace rostlin. Korejský Ústav pro výzkum přírodních látek KIST-INP je zase předním pracovištěm v oblasti přírodních sloučenin a chytrého farmaření.
„Umělá inteligence nám nyní otevře nové možnosti, jak porozumět složitému vztahu rostlin a mikroorganismů,“ říká ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec. „Díky spolupráci s kolegy z Koreje věříme, že dokážeme najít prospěšné mikroorganismy, které zvýší užitek rostlin bez zátěže pro životní prostředí. Spojení našich znalostí a zkušeností vytváří jedinečnou příležitost posunout tento výzkum kupředu.“
Společný výzkum stvrdí dnes podpis memoranda. Dokument podepíšou ředitelé obou institucí, Jan Martinec za Ústav experimentální botaniky AV ČR a dr. Joosun Kim za KIST-INP. První konkrétní projekt je již připraven a v případě schválení financování začne v roce 2026.
Kontakt:
Ing. Radoslava Kvasničková
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
kvasnickova@ueb.cas.cz
Přečtěte si také
- Dostupné bydlení ve volebních programech stran a hnutí
- Emisní povolenky: návrh mechanismu bránícímu neúnosnému nárůstu cen
- Třináct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"
- Noc vědců v ČB: alchymistické pokusy, zlato i vesmírná naleziště diamantů
- Podpora nadaných žáků ve volebních programech stran a hnutí
- Matematika může pomoci s předvídáním sopečných erupcí
- Jaké další reformy vyžaduje důchodový systém?
- Na zámku v Lánech se otevřela tajemná obálka
- Knihou roku Nakladatelství Academia je Etologie
- Mezinárodní bibliometrické srovnání základního výzkumu Akademie věd ČR
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.