Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy

Akademie věd ČR dnes ocení výjimečné výsledky výzkumu, vývoje a inovací. Zvláštní pozornost věnuje vědcům a vědkyním, kteří vědu popularizují a otevírají tím svět vědeckého poznání společnosti. Laureáti letošních Cen AV ČR reprezentují široké spektrum oborů – od fyziky materiálů, botaniky a práva, přes jazykovědu až po filozofii a biologii. Jejich práce spojuje schopnost přinášet nové poznatky s významným dopadem na rozvoj vědy i praktický život.

Ceny Akademie věd ČR se zaměřují na excelentní a kvalitní výsledky strategicky orientovaného výzkumu, které vznikly v posledních pěti letech a významně přispívají k rozvoji české i světové vědy. Udělují se ve třech kategoriích. 

V kategorii mimořádných výsledků výzkumu uspěl Roman Gröger, jenž se věnuje chování superparamagnetických nanočástic, dále Jitka Štěpánková, Jindřich Chrtek a Zdeněk Kaplan, editoři posledního svazku devítidílné monografie Květena České republiky, a Vladislav Knoll věnující se slovanskojazyčné kultuře v Rumunsku.

V kategorii pro mladé vědecké pracovníky do 35 let získá ocenění Radovan Smíšek za vyvinutí nástroje určeného k měření elektrické dyssynchronie srdečních komor, dále Jakub Poloprudský, jehož výzkum zpřesňuje detekci eroze materiálů, a právnička Eva Balounová, která se věnuje přijetí klimatických zákonů ve státech Visegrádské skupiny.

V kategorii popularizace vědy budou oceněny dvě vědkyně a vědec: Alena Sumová se dlouhodobě věnuje významu cirkadiálního rytmu, Dagmar Hájková přispívá k živému zájmu o osobnost TGM, filozof jazyka Tomáš Koblížek se věnuje problematice hate speech, propagandy a dezinformací.

Kategorie a) cena AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR

Doc. Ing. Roman Gröger, Ph.D. et Ph.D. – Ústav fyziky materiálů AV ČR
Objasnění atomárního mechanismu magnetizační reverze a spontánní fázové přeměny v superparamagnetických nanočásticích

Výzkum Romana Grögera přinesl zásadní poznatky o chování superparamagnetických nanočástic, které hrají klíčovou roli ve vývoji moderních nanotechnologií. Jeho tým objasnil mechanismus magnetizační reverze a spontánní fázové přeměny v nanočásticích oxidů železa, čímž významně přispěl k pochopení základních fyzikálních procesů určujících jejich magnetické vlastnosti. 

Získané výsledky mají mimořádný význam i pro vývoj praktických aplikací v biomedicíně a materiálovém inženýrství. Výzkum otevírá nové možnosti pro cílený návrh nanomateriálů využitelných při magnetické hypertermii nádorů, v zobrazovacích metodách MPI a při cíleném transportu léčiv. Tým Romana Grögera současně vyvíjí unikátní zařízení pro měření tepelných vlastností superparamagnetických nanočástic ve střídavých magnetických polích o frekvencích od stovek kHz až do jednotek MHz. 

RNDr. Jitka Štěpánková, CSc., Mgr. Jindřich Chrtek, CSc., Mgr. Zdeněk Kaplan, Ph.D., Botanický ústav AV ČR 
Květena České republiky 

Editorský tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR připravil k publikaci devátý, poslední a zároveň nejobsáhlejší svazek celého kompendia. Tím se završil více než padesátiletý projekt podrobného zmapování a vědeckého zpracování rostlinné rozmanitosti našeho území. Tato devítisvazková monografie, jejímž koordinátorem byl právě Botanický ústav AV ČR, představuje nejrozsáhlejší a nejpodrobnější botanické dílo v historii České republiky, zahrnující všechny původní, zdomácnělé i přechodně zavlečené druhy rostlin. Každý svazek obsahuje přesné popisy, ekologické charakteristiky, informace o rozšíření i praktickém významu jednotlivých druhů. 

Květena České republiky se díky své odborné hloubce a komplexnosti řadí mezi nejvýznamnější odborné publikace tohoto typu a stala se základním referenčním zdrojem pro vědecký výzkum, ochranu přírody i vzdělávání. Slouží jako klíčový nástroj pro monitorování biodiverzity, studium vlivů klimatické změny a dlouhodobý historický záznam vývoje české flóry. Díky precizním ilustracím a mezinárodnímu uznání se uplatňuje i v zahraničí, kde je ceněna jako modelové dílo moderní botanické syntézy. Česká republika se díky této publikaci zařadila mezi několik málo zemí světa, které mají svou flóru zpracovanou v ucelené a vědecky špičkové podobě. 

Rozhovor s Jitkou Štěpánkovou zde. 

Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., DSc. – Slovanský ústav AV ČR
Trojdílná monografie Church Slavonic and the Romanian-speaking Lands I–III

Trojdílná monografie Vladislava Knolla je průlomovým dílem, které vůbec poprvé komplexně mapuje dějiny a kulturní význam církevní slovanštiny v rumunsky mluvících zemích. U Rumunů, hovořících jazykem, který se vyvinul z mluvené podoby latiny, měla církevní slovanština stejnou pozici, jakou měla latina v českých zemích. Povědomí o existenci této zvláštní jazykově-kulturní konstelaci v dějinách Evropy prakticky chybí.

Práce Vladislava Knolla nejen shrnuje dosavadní bádání v rámci různých filologií, jazykovou analýzu neprobádaných slovanských textů sepsaných Rumuny, ale také zahrnuje metodologii pro výzkum rumunsko-slovanských textů a kulturní a jazykové souvislosti, které jsou odborné veřejnosti z převážné části neznámé. Monografie tak přináší nové poznatky k dějinám evropské kultury a historického fungování mnohojazyčného prostředí. 

Video s Vladislavem Knollem zde.

Kategorie b) cena AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací dosažené při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let

Ing. Radovan Smíšek, Ph.D. – Ústav přístrojové techniky AV ČR
VDI Scientific – software pro měření dyssynchronie srdečních komor

Software VDI Scientific je výzkumný nástroj určený k analýze vlastností elektrické dyssynchronie srdečních komor, tedy nesouladu v jejich elektrické aktivaci. Tento parametr má zásadní význam pro hodnocení srdeční činnosti pacientů s implantovaným kardiostimulátorem, umožňuje lékařům přesněji určit optimální umístění stimulačních elektrod, a tím zvýšit účinnost léčby srdečního selhání. 

Software VDI Scientific provádí komplexní analýzu časování depolarizace komor a kombinuje klasické klinické ukazatele, jako je šířka komplexu QRS a QRS area, s moderními metodami zpracování
ultra-vysokofrekvenčních složek EKG a mapami negativní derivace. Některé z těchto analýz nejsou dostupné v žádném jiném klinickém softwaru. VDI Scientific se stal důležitou platformou pro výzkum nových experimentálních parametrů srdeční elektrické aktivity i pro specializovaná klinická vyšetření. 

Projekt Radovana Smíška je mimořádným příkladem propojení špičkového výzkumu, moderního inženýrství a přímé klinické praxe a reálným přínosem k personalizované léčbě pacientů s poruchami srdeční činnosti. Oceněná práce je také součástí výzkumných aktivit akademického start-upu VDI Technologies, který nedávno získal certifikaci pro klinické využití vysokofrekvenčního EKG. 

Ing. Jakub Poloprudský, Ph.D. – Ústav fyziky materiálů AV ČR
Hodnocení počátečního stádia eroze vlivem dopadajících vodních kapek pomocí pokročilých metod elektronové mikroskopie

Jakub Poloprudský se zabývá výzkumem fyzikálních procesů, které probíhají při erozi materiálů způsobené dopadem vodních kapek. Eroze je dlouhodobě zkoumanou problematikou, vliv dopadu kapek na povrch se nejčastěji vyhodnocuje z úbytku hmotnosti či z povrchového profilu například jako drsnost, hloubka a odebraný objem materiálu. Tyto metody však získávají informace o stavu povrchu, ale zanedbávají podpovrchové změny v materiálu, které jsou kritické zejména v počátečních stádiích eroze.

Jakub Poloprudský vyvinul inovativní metodiku hodnocení inkubačního a preinkubačního stádia eroze povrchů, která umožňuje zachytit první změny v mikrostruktuře materiálu ještě předtím, než dojde k měřitelnému zdrsnění nebo úbytku materiálu. Tento přístup znamená zásadní posun v hodnocení odolnosti materiálů vůči erozi a otevírá možnosti pro predikci počátku poškození povrchů i jejich cílenou úpravu. Výsledky mají praktický dopad například při vývoji technologií pro řízené zpevňování povrchových vrstev, prodlužování únavové životnosti součástí či optimalizaci povrchů pro biomedicínské implantáty.

JUDr. Eva Balounová, Ph.D., LL.M. – Ústav státu a práva AV ČR
Na cestě k přijetí klimatických zákonů ve státech Visegrádské skupiny

Eva Balounová se ve svém výzkumu zaměřuje na právní aspekty ochrany klimatu a možnosti zavedení rámcových klimatických zákonů ve státech střední Evropy. Její studie je vůbec první odbornou právní analýzou, která komplexně zkoumá přístup zemí Visegrádské skupiny ke klimatické legislativě. 

Ve spolupráci s Terezou Snopkovou analyzuje, zda existuje právní povinnost tyto zákony přijmout, jaké funkce mohou v národním právním řádu plnit a jak mohou přispět k efektivnímu řešení klimatické krize. 

Její práce se promítá do veřejné i politické debaty – na téma klimatického zákona přednášela v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, na univerzitách i mezinárodních konferencích. Výsledky studie autorky byly dále rozpracovány v policy paperu „Rámcový klimatický zákon – ano, a proč?“ a iniciovaly odborné diskuse o budoucím směřování klimatické legislativy v České republice. 

Podcast s Evou Balounovou k poslechu zde. 

Kategorie c) cena předsedy AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací udělovaná fyzickým osobám za významné dílo v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně jeho propagace nebo popularizace, nebo fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o propagaci AV ČR nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací tím, že publikovaly, předávaly nebo jinak populárně naučně šířily poznatky a znalosti v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje nebo inovací.

Prof. PharmDr. Alena Sumová, CSc., DSc. – Fyziologický ústav AV ČR
Popularizátorka výzkumu biologických rytmů a jejich významu pro zdraví člověka

Každodenní život moderní společnosti často vystavuje člověka nepřirozeným světelným podmínkám a změnám rytmu spánku a bdění. Alena Sumová, vedoucí oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu AV ČR, patří k předním českým odbornicím na výzkum cirkadiánních rytmů a jejich vlivu na lidské zdraví. Její dlouholetý výzkum zásadně přispívá k pochopení, jak narušení přirozených biologických hodin ovlivňuje vývoj, metabolismus, duševní pohodu i celkovou rovnováhu organismu.  

Vedle vědecké práce se Alena Sumová mimořádně aktivně věnuje popularizaci vědy. Pravidelně vystupuje na veřejných akcích a přednáškách, například v programu Strategie AV21 nebo při Noci vědců, a dlouhodobě se věnuje osvětě mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty. Srozumitelně vysvětluje, proč je důležité respektovat biologické hodiny, a podporuje tak zájem o vědu i zdravý životní styl mladé generace. 

PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D. – Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Popularizátorka moderních dějin a badatelka přibližující veřejnosti osobnost T. G. Masaryka

Dagmar Hájková působí v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR od jeho počátků. Odborně se zaměřuje na české moderní dějiny v širším středoevropském kontextu, zejména na období první světové války a meziválečné Československo. Je autorkou a editorkou řady studií a monografií vydaných doma i v zahraničí.

Vedle odborné činnosti se Dagmar Hájková dlouhodobě věnuje popularizaci historie a zprostředkování výsledků výzkumu veřejnosti. Jako autorka a odborná poradkyně spolupracovala na celé řadě dokumentárních filmů, například Poslední slovo Charlotty Garrigue Masarykové nebo Jak se bourá monarchie. Podílela se také na přípravě řady výstav, mimo jiné Masaryk na síti či Republika československá, které přiblížily moderní dějiny širokému publiku prostřednictvím moderních multimediálních formátů.  

Její činnost propojuje odborný výzkum s veřejnou diskusí a přispívá k živému zájmu o dějiny a osobnost T. G. Masaryka a jeho rodiny v kontextu československých dějin. 

Nedávno byla klíčovou postavou při otevírání tzv. tajemné obálky TGM. 

Mgr. Tomáš Kobližek, Ph.D. – Filosofický ústav AV ČR
Popularizátor současné filozofie jazyka a problematiky hate speech, propagandy a dezinformací

Tomáš Koblížek působí v Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, kde se zaměřuje na aktuální témata spojená s jazykem, etikou a politickou filozofií. V posledních letech se profiluje jako přední odborník na otázky hate speech, svobody slova a dezinformací, tedy témata s přímým dopadem na současnou společnost. Ve svém výzkumu propojuje přístupy analytické filozofie a lingvistiky, přičemž zvláštní pozornost věnuje různým formám online jazykové agresivity a navazující otázce svobody projevu.

Vedle badatelské práce se Tomáš Koblížek významně věnuje popularizaci filozofie. Organizuje konference o filozofii jazyka, vystupuje v médiích, připravil podcast Doba složitá pro Český rozhlas Vltava a přednáší o hate speech a dezinformacích na středních školách. Je také překladatelem z angličtiny, francouzštiny a němčiny. 

Podcast s Tomášem Koblížkem zde. 

Přečtěte si také

• Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
• Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?
• Sto let staré želvy ožívají v digitálním světě
• Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
• Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
• Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
• Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
• Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě
• Vědci pozorovali, jak bakterie rodu bordetella napadají buňky hostitele
• Otevřená věda: středoškolákům se otevírají dveře do Akademie věd ČR