Akademie věd ČR posílila spolupráci s Technologickým centrem Praha
30. 03. 2023
Rozvoj inovativních firem, sdílení informací o vzdělávacích aktivitách a větší zapojení české vědy do Evropského výzkumného prostoru. To jsou tři hlavní body memoranda o spolupráci, které 30. března 2023 podepsali zástupci Akademie věd ČR a Technologického centra Praha. Technologické centrum Praha tak například bude pracovištím Akademie věd ČR poskytovat informační a konzultační podporu při zapojování do programu Horizont Evropa a dalších evropských iniciativ.
Za instituce podepsali memorandum předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Technologického centra Praha Karel Klusáček.
„Podepsání memoranda pro nás znamená další důležitý krok v utužování vzájemných vztahů. Věřím, že výsledky spolupráce pomohou posílit postavení Akademie věd v Evropském výzkumném prostoru,“ řekl člen Akademické rady AV ČR David Honys, který má spolupráci s Technologickým centrem Praha v gesci.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Technologického centra Praha Karel Klusáček
Instituce se dále zavázaly vzájemně propagovat akce na webových stránkách, propůjčovat si konferenční prostory či spolupracovat na publikování vybraných výsledků.
Technologické centrum Praha, původním názvem Technologické centrum AV ČR, vzniklo v roce 1994 jako neziskové zájmové sdružení právnických osob. Poskytuje informační a konzultační služby k programům Evropské unie pro výzkum, vývoj a inovace, v této sféře připravuje analytické a koncepční studie a podklady pro rozhodování. Podporuje vznik a rozvoj inovačních firem či realizuje mezinárodní technologický transfer. Přispívá tak ke zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. Jeho členy jsou Fyzikální ústav AV ČR, Mikrobiologický ústav AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Ústav molekulární genetiky AV ČR a společnost Technology Management.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.