
Akademie věd ČR bude ještě více spolupracovat s Masarykovou univerzitou
03. 05. 2018
Spolupráce Akademie věd ČR s českými vysokými školami intenzivně pokračuje. Nově byla podepsána dohoda s Masarykovou univerzitou v Brně, která se týká spolupráce při uskutečňování doktorských studijních programů. Tu vědeckým institucím ukládá nový vysokoškolský zákon.
„Spolupráce s univerzitní sférou je pro nás jednou z klíčových otázek a Masarykova univerzita má skvělou vědeckou úroveň,“ řekla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která dnes smlouvu podepsala v Brně.
„Pro nás je Akademie věd výborný a také nejfrekventovanější partner ve výzkumu, s nímž je spjato i doktorské studium. Navíc nabíhá nové hodnocení výzkumu, kde bude spolupráce žádaná a oceňovaná a nebude už předmětem dohadování se o body, na jejichž základě se dříve přidělovaly peníze za výzkum,“ uvedl prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity Petr Dvořák. Podle rektora univerzity Mikuláše Beka v současnosti působí v ústavech Akademie věd zhruba 140 PhD. studentů z Masarykovy univerzity.
Na slavnostním podpisu smlouvy v Brně předsedkyni Evu Zažímalovou provázel i místopředseda Jan Řídký (druhý zleva)
Ve vzájemné dohodě stojí: „Smluvní strany deklarují svůj zájem společně přispívat ke zvyšování kvality a efektivity výzkumu a vývoje v České republice a spolupracovat při vědeckém vzdělávání mladých vědeckých pracovníků při uskutečňování doktorských studijních programů.“
Smlouva upravuje i citlivé otázky, jako je například společné zastoupení v oborových radách, a řeší přijímací řízení do doktorského studia, na jehož přípravě se budou podílet zástupci AV ČR, kteří budou mít v komisi přiměřené zastoupení. V diplomu absolventa doktorského programu pak bude uvedený jak jeho studijní program, tak pracoviště Akademie věd, které se na jeho školení podílelo.
Předsedkyně AV ČR a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek při podpisu
Dohoda obsahuje i ustanovení, že vysoká škola může poskytnout příspěvek na vědeckou činnost doktorandovi, který uskutečňuje vzdělávání na pracovišti AV ČR. Spolupráci na stejném principu už Akademie věd uzavřela s Univerzitou Palackého v Olomouci či s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
V Brně dnes zástupci Akademie věd a Masarykovy univerzity zároveň podepsali rámcové memorandum o vzájemné spolupráci. To se zabývá například účastí pracovníků AV ČR na pedagogické činnosti fakult, společnými vědecko-popularizačními aktivitami, možností sdílení nákladné laboratorní a experimentální techniky a také informačních zdrojů.
Připravily: Alice Horáčková a Vladimíra Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, a Tereza Fojtová, Masarykova univerzita
Foto: Masarykova univerzita
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.