
Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
18. 03. 2025
Novou Akademickou radu, která je výkonným orgánem AV ČR a řídí její činnost, dnes zvolí Akademický sněm. Současně bude hlasovat i o složení nové Vědecké rady. Funkční období obou rad začne 25. března 2025, kdy zároveň v čele Akademie věd ČR vystřídá Evu Zažímalovou Radomír Pánek. Sněm zasedá v Národním domě na Vinohradech.
Projednávat se budou i návrh Výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2024, Zpráva o hospodaření v roce 2024 a Závěrečný účet Akademie věd ČR za rok 2024. Na programu je rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025.
Hosty Akademického sněmu, který má 276 členů a schází se dvakrát do roka, budou například první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.
Akademická rada, Vědecká rada, předseda AV ČR
Akademická rada má nejvýše 17 členů a členek. Akademický sněm, nejvyšší samosprávný orgán AV ČR, ji volí a odvolává ze svých členů, jimiž jsou vědci a vědkyně a ředitelé a ředitelky 54 pracovišť Akademie věd ČR, dále zástupci vysokých škol, státních orgánů a průmyslu a obchodu.
Koncepčním orgánem a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů zvolených Sněmem ze zástupců pracovišť, vysokých škol a dalších institucí výzkumu a vývoje. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina Vědecké rady AV ČR sestává z externích členů včetně zahraničních.
Radomír Pánek se funkce předsedy AV ČR ujme 25. března, kandidátem na předsedu jej zvolil předešlý Akademický sněm AV ČR, který se konal v prosinci 2024. Poté kandidáta projednala vláda ČR a 13. března 2025 jmenoval prezident Petr Pavel. Funkční období předsedy AV ČR je čtyřleté, může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou. Předseda řídí a kontroluje činnosti Akademie věd. Je odpovědný za hospodaření s prostředky AV ČR ze státního rozpočtu.
Eva Zažímalová stojí v čele největší vědecké instituce v ČR druhé funkční období, od března 2017.
Přečtěte si také
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.