Vrána k vráně sedá

11. 08. 2017

Vystudovali vysokoškolsky vzdělaní partneři ve společných domácnostech stejný obor vzdělání? Na dosud opomíjené téma výběrového párování hledá odpověď jedna ze studií think-tanku IDEA „Vrána k vráně sedá aneb důležitost oboru studia při výběru partnera“.

V pořadí již jedenáctá studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR za rok 2017 se zabývá tématem tzv. oborové homogamie – tedy analýzou mapující studijní obor párů (sezdaných i nesezdaných), které sdílejí společnou domácnost. Výsledky unikátního výzkumu zprostředkují mnoho ekonomických, sociologických, demografických a dalších poznatků.

Jak vysvětluje spoluautorka studie Vrána k vráně sedá aneb důležitost oboru studia při výběru partnera Alena Bičáková z IDEA, výběrové párování na základě oboru studia bylo zatím ve vědecké literatuře opomíjeno i přesto, že volba studijního oboru přímo souvisí s důležitými společensko-ekonomickými faktory: „Analýza proto poskytuje první ucelený kvantitativní přehled o oborové homogamii mezi vysokoškolsky vzdělanými páry v celé EU.”

Genderové rozdělení oboru je klíčový faktor
Studie analyzuje 120 040 párů z 24 zemí EU. Jako oborově homogamní pár označuje svazek, v jehož případě oba partneři dosáhli vysokoškolského titulu v jednom z osmi typů studijních oborů: vzdělávání, humanitní obory, sociální vědy, přírodní vědy, inženýrství, zemědělství, zdravotní vědy a konečně služby. Závěry jsou vypovídající: v Evropské unii je v průměru 36,4 % párů mezi dvěma vysokoškoláky oborově homogamních.

Analýza potvrzuje, že přirozený vliv na rozsah homogamie má genderové rozdělení oboru. Například v inženýrství, kdy muži tvoří 80 % všech studentů, bude pro většinu z nich nemožné, aby si našli partnerku v rámci oboru. Naopak 20 % žen má na výběr mnoho potenciálních partnerů. Nepřekvapí proto, že ženy, které inženýrské obory absolvovaly, vytvořily homogamní pár v 60,5 %, zatímco ve službách, které jsou genderově nejvyrovnanější, tvořil podíl takových dvojic jen 22,3 %.

Oborová homogamie existuje ve všech sledovaných oborech, ovšem rozdíly jsou velké: nejméně homogamních párů se vyskytuje u absolventů studia služeb a zemědělství, nejvíce mezi absolventy společenských a zdravotních věd.

Od Litvy až po Slovensko, Česko v nadprůměru
I v případě jednotlivých států EU platí, že rozdíly jsou značné. Měřítkem homogamie je přitom procentní index H, který značí poměr mezi skutečným počtem homogamních párů v porovnání s hypotézou, že takové páry se setkaly náhodně, při zohlednění podílu žen na absolventech daného oboru. Index H ve výši 100 % tak znamená, že v dané zemi je o 100 %, tedy dvojnásobně, vyšší pravděpodobnost, že daný pár bude oborově homogamní ve srovnání s benchmarkem oborově náhodného párování.

Hodnoty indexu H se pohybují od 56 % v Litvě až po 142 % na Slovensku. Česká republika se 123 % patří mezi země s nadprůměrnou mírou oborové homogamie.

„Závěry samozřejmě otevírají otázky pro další výzkum. Možné oblasti zahrnují například vztah mezi mírou oborové homogamie a stabilitou manželských svazků, příjmovou nerovností na úrovni domácností, investicemi do dětí či nízkou porodností, která v Evropě patří mezi nejpalčivější demografické problémy. Dalším tématem je, zda je jednou z příčin oborové homogamie také rozdílný mzdový potenciál oborů a jak přispívá k citlivosti domácností na šoky na trhu práce,” uzavírá druhý z autorů studie Štěpán Jurajda z CERGE-EI.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pixabay

Vrána k vráně sedá

Přečtěte si také