Zahlavi

Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber

05. 01. 2024

Jak vznikla hmyzí křídla? Tato otázka představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpověď na tuto otázku nabízejí vědci z Biologického centra AV ČR, nápovědu našli v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu. Studii publikoval časopis Communications Biology.

Existují různé teorie vzniku hmyzích křídel a do jisté míry závisí na tom, zda žil společný předek křídlatého hmyzu ve vodním či v suchozemském prostředí. Zatímco některé vědecké studie dávají vznik křídel do souvislosti s žábrami některých zástupců vodního hmyzu, v současnosti převládají spíše teorie zastánců suchozemského původu křídlatého hmyzu.

 

Nové důkazy přináší mezinárodní tým vědců složený z odborníků z Biologického centra AV ČR, Univerzity Karlovy a Muzea Schölerberg. Čeští vědci společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku nové prvohorní zkameněliny larev starobylé skupiny hmyzu s trochu krkolomným názvem Palaeodictyoptera z období karbonu (vyhynula na konci prvohor). Tyto larvy svou stavbou těla připomínají hypotetického předka křídlatého hmyzu a poskytují tak nová vodítka k rozkrývání záhady evoluce.

U zkamenělin vědci objevili několik adaptací pro život ve vodním prostředí, především několik párů zploštělých výběžků zadečku, které pravděpodobně fungovaly jako žábry. U larev zároveň pozorovali i základy tří párů budoucích křídel na hrudi, jejichž detailní struktura je velmi podobná výše zmíněným žaberním plátkům na zadečku. Dá se tedy předpokládat, že se tyto tzv. křídelní pochvy rovněž podílely na příjmu kyslíku z vodního prostředí.

„I když naše zkameněliny zcela jistě nepředstavují předka křídlatého hmyzu – jedná se o larvy, přičemž dospělci této skupiny již měli křídla plně funkční, jde stále o poměrně starobylou skupinu hmyzu. Vzhledem k tomu, že i u dalších původem prvohorních skupin, jako jsou jepice a vážky, žijí larvy ve vodě, nabízí se myšlenka, že vodní prostředí hrálo důležitou roli v samých počátcích vývoje křídlatého hmyzu,“ navrhuje Pavel Sroka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. „První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ dodává entomolog.


Zkamenělina larvy nově popsaného druhu K. brauneri. Částečně jsou zachovány křídelní pochvy na obou stranách těla.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock; Biologické centrum AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Přečtěte si také