
V Praze vzniká česko-německá platforma pro výzkum dějin a kultury
11. 12. 2019
Archeologie, historie, dějiny umění, literatura či vývoj práva ve střední a východní Evropě. Široké spektrum témat bude spadat pod novou česko-německou platformu v centru Prahy. Vznikne v lednu příštího roku a bude ji koordinovat Centrum medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a Karlově univerzitě.
Dohodu o tom ve středu 11. prosince podepsali v Praze ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke a ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček.
Podpora nejmladší generaci
„Přínosem této platformy budou společné vědecké výstupy, databáze, konference i workshopy. Zvláště bychom chtěli podpořit nejmladší generaci při zahraničních výměnách,“ uvádí ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček. Na těchto aktivitách se však bude podílet řada jiných ústavů Akademie věd, mimo jiné Slovanský ústav, Archeologický ústav, Etnologický ústav, Historický ústav, Ústav pro soudobé dějiny či Ústav pro českou literaturu. Celkem jde o čtrnáct akademických pracovišť.
„Těším se, že naše spolupráce obohatí výzkum v tomto regionu a povede k řadě vynikajících výsledků,“ říká ředitel Leibnizova ústavu Christian Lübke. „Půjde o jakýsi spojovací element, který propojí výzkumné aktivity akademických pracovišť směrem do německého prostoru,“ dodává Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu. Právě v jeho prostorách ve Valentiské ulici na Starém Městě bude nové sídlo platformy, v sousedství již fungujících poboček německých výzkumných institucí mnichovské Collegia Carolina a varšavského Německého historického ústavu.
Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft) je jednou z největších vědeckých institucí v Německu, její ústavy zaměstnávají přes 19 tisíc spolupracovníků a hospodaří s rozpočtem téměř dvou miliard eur. Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy sídlí v Lipsku a zaměřuje se na výzkum historie a kultury středoevropského regionu od pozdní antiky až po současnost. Společná česko-německá platforma vznikne na základě nově vznikající pobočky tohoto ústavu v Praze.
Na titulní fotografii (zleva) ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček a ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
- AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
- Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
- Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
- Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
- Omezení provozu budovy AV ČR
- FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
- FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
- Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce