V Praze vzniká česko-německá platforma pro výzkum dějin a kultury

Archeologie, historie, dějiny umění, literatura či vývoj práva ve střední a východní Evropě. Široké spektrum témat bude spadat pod novou česko-německou platformu v centru Prahy. Vznikne v lednu příštího roku a bude ji koordinovat Centrum medievistických studií při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR a Karlově univerzitě.

Dohodu o tom ve středu 11. prosince podepsali v Praze ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke a ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček.

Podpora nejmladší generaci

„Přínosem této platformy budou společné vědecké výstupy, databáze, konference i workshopy. Zvláště bychom chtěli podpořit nejmladší generaci při zahraničních výměnách,“ uvádí ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček. Na těchto aktivitách se však bude podílet řada jiných ústavů Akademie věd, mimo jiné Slovanský ústav, Archeologický ústav, Etnologický ústav, Historický ústav, Ústav pro soudobé dějiny či Ústav pro českou literaturu. Celkem jde o čtrnáct akademických pracovišť.

„Těším se, že naše spolupráce obohatí výzkum v tomto regionu a povede k řadě vynikajících výsledků,“ říká ředitel Leibnizova ústavu Christian Lübke. „Půjde o jakýsi spojovací element, který propojí výzkumné aktivity akademických pracovišť  směrem do německého prostoru,“ dodává Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu. Právě v jeho prostorách ve Valentiské ulici na Starém Městě bude nové sídlo platformy, v sousedství již fungujících poboček německých výzkumných institucí mnichovské Collegia Carolina a varšavského Německého historického ústavu.

Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft) je jednou z největších vědeckých institucí v Německu, její ústavy zaměstnávají přes 19 tisíc spolupracovníků a hospodaří s rozpočtem téměř dvou miliard eur. Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy sídlí v Lipsku a zaměřuje se na výzkum historie a kultury středoevropského regionu od pozdní antiky až po současnost. Společná česko-německá platforma vznikne na základě nově vznikající pobočky tohoto ústavu v Praze.

Na titulní fotografii (zleva) ředitel Filosofického ústavu Ondřej Ševeček a ředitel Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy Christian Lübke

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ Akademie věd ČR

Přečtěte si také

• Když věda mění jídelníček: Strategie AV21 hledá cestu k udržitelným potravinám
• Tváří v tvář světové vědě. Badatelé z AV ČR se v Lindau setkali s nobelisty
• Výjimečné badatelské osobnosti převzaly medaile Akademie věd ČR
• Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
• Světové kliniky, špičková věda. Jak se tvoří budoucnost asistované reprodukce?
• Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců
• Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
• Moc předmětů: Adéla Gjuričová představuje nový program Strategie AV21
• Posílit pozici a podpořit mladé vědce: Jaké jsou priority místopředsedů AV ČR?
• Dana Dvořáčková Malá s týmem zkoumá domácnosti jako centra vývoje civilizací