Projekt INODIN přispěje k vyšší životnosti i bezpečnosti stavebních materiálů

Prodloužit životnost důležitých technologií a staveb a zvýšit jejich odolnost – takové jsou „mety“ projektu INODIN, který připravil Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Ve spolupráci s dalšími akademickými i průmyslovými partnery se v něm zaměřuje se na vývoj inovativních metod monitorování staveb a materiálů.

„INODIN je klíčovým krokem k modernizaci diagnostiky a monitoringu inženýrské infrastruktury v České republice. Díky spolupráci vědeckých a průmyslových partnerů může přinést revoluční změny ve stavebních materiálech a konstrukcích, což přispěje k jejich delší životnosti a vyšší bezpečnosti,“ říká ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Stanislav Pospíšil. Jeho pracoviště má v tomto směru bohaté zkušenosti – podílelo se například na dynamické zkoušce nového Trojského mostu, aerodynamickém posouzení zatížení elektrárny v Leedsu či diagnostice mariánského sloupu v Letohradu.

Vít Šmilauer z Českého vysokého učení technického v Praze dodává, že INODIN tak přispívá k udržitelné budoucnosti inženýrské infrastruktury. Také jeho pracoviště je jedním z partnerů projektu.

Aby šla spolupráce vědeckých institucí a aplikační sféry hladce, se stará Centrum transferu AV ČR (CETAV). Kromě toho, že vyhodnocuje technologickou připravenost výsledků projektu a zajišťuje přístup k jejich evidenci, podporuje i „dialog“ mezi vědou a průmyslem. „Podílíme se na organizaci matchmakingových akcí, kde se setkávají vědecké týmy s průmyslovými partnery, a nabízíme i podporu v transferu technologií a ochraně duševního vlastnictví,“ doplňuje vedoucí oddělení rozvoje transferu CETAV Klára Langerová.

Na projektu INODIN spolupracují vědecké instituce a firmy, jako jsou Vysoké učení technické v Brně, Ústav geoniky AV ČR, EXCON, České vysoké učení technické v Praze, CETAV, Skanska, DIAMO a StatoTest. Doba realizace jsou tři roky (2025–2028) a jeho rozpočet je 99,6 milionu korun. Projekt spolufinancuje Evropská unie v Operačním programu Jan Amos Komenský.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Klára Langerová, CETAV
Foto: Shutterstock

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
• Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
• Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
• Policy paper Akademie věd upozorňuje na rizika působení pravoslavné církve
• Od antropocénu až po Znojmo. Jaké novinky chystá Nakladatelství Academia?
• Akademie věd ČR podpoří excelenci a kariéry vědců a vědkyň novými programy
• Pylový vetřelec a predátor. Snímek vznikl náhodou, říká vítěz Vědy fotogenické
• Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část II.
• Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část I.
• Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni