Předsedkyně Eva Zažímalová navštívila Národohospodářský ústav

15. 03. 2018

Národohospodářský ústav je jediným pracovištěm Akademie věd v oboru ekonomie. Pro dosažení excelence ve vědě i vzdělání, v rámci kterého provozuje studijní programy ve spolupráci s vysokými školami CERGE-EI, New York a Karlovou univerzitou, čerpá Národohospodářský ústav své vzory u anglosaských institucí. Návštěva předsedkyně Evy Zažímalové a členů Akademické rady AV ČR zastihla ředitele Národohospodářského ústavu Michala Kejaka v sezóně najímání zahraničních vědeckých pracovníků.

„V mezinárodním kontextu se profilujeme jako pracoviště, kde se dělá špičková ekonomická teorie, včetně teoretických základů některých fenoménů behaviorální ekonomie, a také experimentální ekonomie,“ řekl ředitel Michal Kejak a dodal, že klíčové vědce hledají jenom na mezinárodním akademickém trhu práce.

V 90. letech 20. století se v ČR hledaly moderní koncepty vysokoškolského vzdělávání, což platilo dvojnásob pro obor ekonomie. Už v roce 1991 vzniklo při Univerzitě Karlově Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE), první moderní výzkumně-vzdělávací instituce v oboru ekonomie v regionu. Záhy vzniká v roce 1992 i Národohospodářský ústav AV ČR (Economics Institute, EI). Oboustranná úzká spolupráce vyústila v roce 1999 v ustavení společného pracoviště CERGE-EI.

Hovoří Štěpán Jurajda, úplně vpravo stojí ředitel Národohospodářského ústavu Michal Kejak.

Propojení se světem

Významné poradní slovo při přijímání výzkumníků má mezinárodní poradní výbor složený z předních zahraničních vědců z USA, Velké Británie a Německa, včetně držitelů Nobelovy ceny Josepha Stiglitze a Christophera A. Simse. Významnou poradní funkci má výbor i při rozhodnutích o udělení definitiv. Členové výboru pracují dobrovolně a bez nároku na honorář. „S některými spolupracujeme už od 90. let a jejich práce pramení především z přesvědčení, že kvalitní ekonomický výzkum je strategický pro rozvoj ekonomiky a demokracie v postsovětských zemích,“ vysvětlil bývalý ředitel Národohospodářského ústavu Štěpán Jurajda. Sám se ve svém výzkumu věnuje ekonomii trhu práce se zaměřením na lidský kapitál a genderové rozdíly. Když se předsedkyně Eva Zažímalová dozvěděla, že v Národohospodářském ústavu pracuje 58 (21 v přepočtu na plný úvazek) vědeckých pracovníků, z toho 20 žen, sama vznesla otázku výrazně menšího podílu žen v české vědě než mužů. Nedávno se na ní obrátily některé vědkyně z Akademie věd s iniciativou VĚDMA na podporu vědkyň matek.

„Výzkumy naznačují, že i v nejlepších ekonomických časopisech to mají ženy těžší, a proto jsou jejich publikované články v průměru kvalitnější, neboť jsou na ně kladeny vyšší nároky,“ řekl Michal Kejak otevřeně.[1]

Tlak na zavedení kvót, který v současné době ve společnosti rezonuje, nenabízí podle Evy Zažímalové praktické řešení. „To co by nejvíce rodičům pomohlo je, aby měli na část doby kvalitní hlídání dětí bez obav z nemocí ve školce, a aby mohli více využívat možnosti práce z domova,“ řekla Eva Zažímalová.

„Najímání žen vědkyní je naší dlouhodobou prioritou. Jen v letošním roce tvořily nabídky ženám na plnohodnotné tenure-track pozice 1/3 všech nabídek, což je vzhledem k jejich poměrnému nízkému zastoupení vysoké číslo. V našem oboru, kde je tolik prestižních zahraničních pracovišť s obdobnými strategickými cíli, při hledání mladých nadaných výzkumníků doslova bojujeme se světovou konkurencí o ženy s kvalitní disertací a doporučeními,“ uzavřel téma Michal Kejak.

Job Market Talk

Získat kvalitní zahraniční vědce je běh na dlouhou trať, ale Národohospodářský ústav jej podstupuje každoročně. Z letošního kola mezinárodního trhu práce přišlo od zájemců více než 300 přihlášek z mnoha zemí. „Každoročně se do jednoho vybraného města v USA (letos to byla Filadelfie) sjede na 15 000 akademických ekonomů ‒ čerství absolventi PhD, školy, výzkumná pracoviště,“ přiblížil atmosféru Michal Kejak. Zástupci Národohospodářského ústavu tam vyslaní nejprve udělají interview několika desítek vytipovaných zájemců z řad čerstvých absolventů PhD. Po návratu se vybere zúžená skupina kandidátů a z ní se začnou zvát jednotliví uchazeči k návštěvě pracoviště do Prahy. Zde proběhnou nejen individuální rozhovory kandidáta s místními vědci a vedením pracoviště, ale také se uskuteční vědecká prezentace výzkumu kandidáta zvaná Job Market Talk. Ani pak ale není vyhráno, neboť si vybírají obě strany. „Letos jsme měli zatím smůlu, že námi vytipovaní kandidáti nakonec dostali lepší nabídky, ale pár želízek v ohni stále ještě máme“ poznamenal Michal Kejak. (V době, kdy vznikal tento článek se Národohospodářskému ústavu podařilo přijmout absolventa doktorského programu z UCLA Anderson School of Management a mladého vědeckého pracovníka CES IFO Group Munich.)

Omezená racionalita i válečné zážitky

Národohospodářský ústav je držitelem již dvou grantů nejprestižnější evropské grantové agentury ERC. K chloubě ústavu patří mezi jinými tři vědci se skvělými výsledky a bohatými zkušenostmi z mezinárodního vědeckého prostředí.

Filip Matějka, držitel ERC Starting Grantu v Národohospodářském ústavu, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu, studoval matematiku a fyziku na Princetonu, založil poradenskou firmu a pak „našel CERGE-EI, jako jediné akademické pracoviště v zemi na vysoké mezinárodní úrovni v oboru.“ Ve svých výzkumech rozvíjí teorii omezené racionality, která spojuje Shanonovu teorii informace s fenoménem ekonomicky nákladného získávání informací. Jeho výzkumy kombinují ekonomickou teorii a psychologii s velkým využitím matematických a statistických metod.

Loni obdržel ERC Consolidator Grant v Národohospodářském ústavu i Jakub Steiner, který zkoumá iracionální chování v ekonomice: jak například nadměrná sebedůvěra nebo zkreslené vnímání ovlivňují ekonomické rozhodování. Steinerův projekt chce ve výsledku položit teoretické základy pro některé z fenoménů popsaných v behaviorální ekonomii, ale také pro další společenskou debatu, jak tyto jevy regulovat.

Trojici úspěšných vědců uzavírá Michal Bauer, který se věnuje experimentální ekonomii, poměrně novému oboru, který pracuje s řízenými experimenty a výsledky získává pomocí exaktních metod. Michal Bauer a jeho tým zkoumá chování dětí, které zažily válečný konflikt. Pomocí jednoduchých her se stovkami dětí a dospělých v Gruzii a Sierra Leone ukazuje, že válečná zkušenost v dětství a dospívání vede k většímu rovnostářství uvnitř komunity a zároveň k upřednostňování členů vlastní skupiny před členy jiných skupin.

Vědecké výsledky

Ředitel pracoviště prezentoval nejnovější přehled publikačního výkonu pracoviště v oboru ekonomie. Doložil, že Národohospdářský ústav se podílí na 25 % časopiseckého publikačního výkonu České republiky ve významnější polovině oborových časopisů na světě. V horní čtvrtině je to 30 % a ve světové špičce top 10 % je to dokonce 39 %. Spolu s CERGE UK podíl na top 10 % dokonce tvoří dvě třetiny českého publikačního výkonu. Národohospodářský ústav patří v rámci celé Akademie věd ke třem pracovištím vykazujícím nejvyšší koncentraci špičkového publikačního výkonu v oboru v rámci celé ČR.

Výuka a věda ruku v ruce

Po vzoru amerických univerzit poskytuje CERGE-EI v úzké vazbě na špičkový výzkum ekonomické postgraduální vzdělání pro talentované a motivované studenty a nabízí i jednoroční US Master Program. Studenti sem proudí z 35 zemí světa a ročně se v CERGE-EI obhájí osm až deset disertací. Absolventi nacházejí uplatnění ve vládních institucích, centrálních bankách, univerzitách a výzkumných institucích a nejvíce jich působí ve výzkumně zaměřených pozicích v soukromém sektoru, včetně zahraničních firem.

[1] http://www.erinhengel.com/research/publishing_female.pdf

Připravila: Vlaďka Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek

Předsedkyně Eva Zažímalová navštívila Národohospodářský ústav

Přečtěte si také

Newsletter